Abychom vám mohli poskytovat služby sociálních sítí, používáme na tomto webu soubory cookie. Soubory cookie slouží k osobnímu přizpůsobení obsahu, poskytování reklam na míru. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie.

Vybrané články

< >

Historie

Olin Jurman druhý zprava.

V Klubu Plíživá Kontra byl československý špion

redakce Za kopcem 17.03.2020
V Klubu Plíživá Kontra jste mohli ve čtvrtek 5. března hovořit s  bývalým československým špionem vojenské rozvědky a s autorem řady knih Olinem Jurmanem. Olin Jurman vystudoval tři obory Vysoké školy ekonomické plus tříletý postgraduál řízení VŠE ve spolupráci s universitou v Nantes. Pracoval v řídících funkcích v Brně, v Praze jako obchodní ředitel nakladatelství Práce. Řídil vlastní nakladatelství Lucie, vydal desítky knih literatury faktu a pro volný čas. Je publicista v okruhu vojenství 20. století, zpravodajský a výsadkářský veterán. Na besedě nad jeho knihami začal tím, že pracoval ve zpravodajské správě ČSLA, kde měla jeho skupina na starosti dislokaci zbraní hromadného ničení
Tým řešící obec Bílou Vodu s expertem Pavlem Macháčkem.

TALNET - projekt péče o talentovanou mládež v Jeseníku

redakce Za kopcem 02.09.2019
V Jeseníku se ve dnech od 25. do 30. srpna sešlo na T-expedici třicet tři mladých badatelů, kteří se zúčastnili T-expedice. S prezentací výsledků svých bádání v jednotlivých sekcích seznámili veřejnost a své kolegy v Centru společných aktivit jesenické knihovny dne 30. srpna. Jeseník - Setkání se zúčastnili všichni členové jednotlivých badatelských týmů, garanti, experti, veřejnost a čestní hosté. Mezi nimi byli senátor Miroslav Adámek, starostka města Jeseník Zdeňka Blišťanová, Pavel Rušar, ředitel VMJ, ředitelka SOKA Bohumila Tinzová, Miroslav Kocián, starosta obce Bílá Voda a také několik zástupců Talnetu např. Štěpán Peterka, koordinátor projektu a Stanislav Zelenda,
Obsah schránky nalezené v báni širokobrodského kostela.

Poklad z báně širokobrodského kostela

redakce Za kopcem 23.06.2019
Ze skleněné schránky se na pracovníky jesenického archivu vysypala cenná kolekce mincí a bankocetlí. Široký Brod -  Od poloviny 90. let minulého století prochází většina kostelů na Jesenicku po půl století zanedbávání rozsáhlejšími rekonstrukcemi. Letos se rozběhla rekonstrukce kostela Povýšení sv. Kříže v Širokém Brodě, jejíž první fází je výměna krovů věže kostela, který byl postaven jako filiální roku 1825 a byl součástí mikulovické farnosti. Teprve roku 1892 zde vznikla samostatná farnost. Při červnovém sejmutí báně z věže kostela čekalo po demontáži makovice a jejím otevření na pracovníky Státního okresního archivu v Jeseníku velké překvapení. „Makovice obsahovala skleněnou schránku
Zimní cvičení na pěchotním srubu.

Jak to bude s pěchotním srubem StM-S50?

redakce Za kopcem 12.02.2019
O pěchotní srub StM-S50 nacházející se na NS Pasák se již několik let stará Klub vojenské historie Olomouc - LO37. Tímto navazuje na činnost pana J. Kroupy z Jeseníku, který s obnovou srubu započal a chtěl v něm vybudovat muzeum pro veřejnost. Klub dál provozuje Muzeum čs. opevnění Branná, které je tvořeno zrekonstruovaným objektem lehkého opevnění („řopíku“) a každý rok postupně zpřístupňuje další „řopíky“, které jsou v jeho vlastnictví. V rámci muzea jsou pořádány exkurze pro základní i střední školy, turistické i skautské oddíly, příměstské tábory a otevírací dny pro rodiny s dětmi i širokou veřejnost. V létech 2009 – 2016 byly každoročně uspořádány akce pro
Svůj první rok v čele Vlastivědného muzea Jesenicka má za sebou Mgr. Pavel Rušar.

Vlastivědné muzeum Jesenicka v roce 2019

redakce Za kopcem 15.01.2019
Na plánu VMJ na rok 2019 již zaschl inkoust a společně s jeho zveřejněním na internetových stránkách instituce nabízím touto cestou jeho daleko stručnější představení veřejnosti z regionu Jesenicka a hostům z naší země i ze zahraničí. V obecných rysech lze říct, že činnost VMJ bude dále směřovat především čtyřmi směry, kromě zásadní činnosti – výstavní – bude i v roce 2019 věnována velká pozornost činnosti vzdělávací, a to jak ve spolupráci se základními a středními školami z regionu, tak i univerzitami. V rámci této činnosti budou pokračovat odzkoušené formy minulého roku (T-praxe – letos na téma „Vyprávěj“ – dále Minikurzy ad.), ale rovněž dojde k pilotním
Odhalení pomníku obětem I. světové války v Bílém Potoce za účasti představitelů města a Javornické dělostřelecké gardy.

KOMPLETNÍ OPRAVA DÍLA ENGELBERTA KAPSE

redakce Za kopcem 13.11.2018
DÍLO OD ENGELBERTA KAPSE STOJÍCÍ V BÍLÉM POTOKU SE DOČKALO REKONSTRUKCE Dlouhé roky chátral a byl téměř zapomenut. Pomník obětem 1. světové války na návsi před kostelem sv. Vavřince vytvořil a věnoval obci sochař Engelbert Kaps v roce 1922 jako pietní místo k uctění památky 42 padlých a nezvěstných občanů obec Bílý Potok a osady Hamberk se dočkal kompletní opravy. V roce 2010 požádalo město Javorník o poskytnutí státní účelové dotace na opravu pomníku - válečného hrobu. Ministerstvo obrany žádost posoudilo a přiznalo městu Javorník pro rok 2011 dotaci ve výši 828 tisíc Kč. V říjnu 2010 proběhly volby do zastupitelstev obcí a v Javorníku došlo ke změně vedení města, které získanou dotaci vrátilo s tím, že jsou
Prelát Josef Neugebauer

CO NA TO CÍRKEVNÍ KRUHY

redakce Za kopcem 23.10.2018
JAK SE ŽILO V JESENÍKU NA POČÁTKU ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY (1918 – 1920) - 7. část Postavení církví v novém státě Samostatnou kapitolu si zaslouží postavení především římskokatolické církve v nově vzniklé republice a církevní dění v daném období v samotném Jeseníku. Jeseník spadal v oblasti církevní správy římskokatolické církve pod biskupství (od roku 1930 arcibiskupství) ve Vratislavi, založené roku 1000. Toto jednolité území rozdělil výsledek prohrané války o Slezsko roku 1742. Nová státní hranice mezi Pruskem a Rakouskem roztrhla na dva díly Slezsko jako historickou zemi, ale i vratislavskou diecézi. Větší část území biskupství připadla Prusku, ta menší: Opavsko
Heeger

Viktor Heeger, renesanční osobnost ze Zlatých Hor

redakce Za kopcem 11.09.2018
Spisovatel, dramatik, učitel, lyžař, kreslíř i poslanec, tím vším byl Viktor Emanuel Heeger, který se narodil v dubnu 1858 v Cukmantlu (dnes Zlaté Hory). Otec Moritz pracoval jako lesní geometr a vypěstoval v malém Viktorovi silný vztah k přírodě. Již roku 1864 však zemřel, načež se celá rodina přestěhovala do Opavy, kde Viktor nastoupil do školy. Do rodného kraje, který tolik miloval, se ale pravidelně vracel – každé prázdniny trávil v Heřmanovicích u svého strýce Julia Schulze, rovněž lesníka. Malý Viktor rád vysedával o večerech na horských chatách, kde naslouchal tajemným vyprávěním lesních dělníků. Osvojil si tak svérázný místní dialekt, což později bohatě využil ve své literární tvorbě. Po studiích
TomKnopp

Tomáši Knoppovi a všem, kdo ho měli (a mají) rádi

redakce Za kopcem 24.07.2018
Ahoj Tome, 8. srpna uplyne deset let od chvíle, kdy nás všechny zaskočila neuvěřitelná zpráva, že jsi opustil tento svět, rodinu, milované Jesenicko a nás všechny. Ne, že bychom na Tebe nevzpomněli každou chvíli, protože ta mezera, jež tu po Tobě zeje, je zde stále, ale kulaté výročí Tvého nebytí je přece jen časem, kdy na Tebe vzpomínáme intenzivněji než kdy jindy. Proto se sejdeme s dalšími Tvými přáteli, kamarády a známými na místě, které je spojeno se vzpomínkou na Tebe a s poděkováním za vše, co jsi Jeseníku a celému kraji ze sebe dal; u pramene životaplné jesenické vody, jenž nese Tvé jméno: Knoppův pramen. To místo má v sobě Tvoji stopu, tudy si chodil s Mufem na dlouhé procházky, tam bylo
Polovycpaniny se vracejí na Jesenicko

VLASTIVĚDNÉ MUZEUM JESENICKA POMOHLO AKVIZICI DESETILETÍ

redakce Za kopcem 23.04.2018
Vlastivědnému muzeu Jesenicka se povedl husarský kousek. Díky spolupráci se Státním okresním archivem Jeseník, jmenovitě s archivářem Květoslavem Growkou, se badatelský tým nového ředitele Pavla Rušara intenzivně chytil možnosti získat z Německa cennou sbírku obrazů pocházejících z Jesenicka. Jeseník - Patnáct reliéfních obrazů tvoří polovycpaniny zdejší zvířeny, jež je zasazena do malovaného přírodního prostředí. Na obrazech najdeme vycpaniny např. kachny, káně, koroptve, bažanta nebo ledňáčka, ve dvou případech jsou na obrazech spodobněny i malé šelmy jako hranostaj a fretka. 14 obrazů namaloval ve 20.-30. letech 20. století javornický rodák, malíř a preparátor Heinrich Wolf (1873-1938),
Riegrův mlýn v Mikulovicích

Riegrův mlýn získává zpět svou tvář

redakce Za kopcem 30.01.2018
Pod vedením restaurátorů dochází k záchraně unikátních mlýnských strojů a historické Francisovy vodní turbíny. Kdysi stál mlýn v každé vesnici, kde to dovolovaly podmínky potřebné k jeho provozu – tedy hlavně dostatek vody. Komunikační možnosti našich předků nebyly totiž takové, aby mohli obilí převážet někam daleko. Likvidační pro mlýny nebyl ani tak nástup průmyslové revoluce, jako spíše události po roce 1948 spojené se zánikem tradičních živností. Velké stavby nemající odpovídající využití a řádné hospodáře tak začaly postupně chátrat a mizet z povrchu země. Pokud přeci jen zůstaly alespoň fyzicky zachovány, došlo většinou k jejich využití na jiné účely, což
Představujeme nového ředitele muzea Pavla Rušara

Představujeme nového ředitele muzea Pavla Rušara

redakce Za kopcem 18.12.2017
Vlastivědné muzeum Jesenicka (VMJ) má již od 1. listopadu letošního roku nového ředitele, který byl zřizovatelem, jímž je Olomoucký kraj, jmenován do funkce na základě výsledků výběrového řízení.  Jesenický týdeník jej tedy požádal o krátký rozhovor, jímž by byl představen občanům Jeseníku. JT Pane řediteli, můžete něco říct o sobě, kde jste se narodil a následně studoval? Narodil jsem se v Přerově v roce 1988. Střední školu obchodní, obor ekonomické lyceum, jsem vystudoval tamtéž. Poté jsem se věnoval studiu historie na Palackého univerzitě v Olomouci a zde jsem získal vysokoškolský titul „magistr“. V současnosti ještě externě studuji regionální geografii na téže univerzitě. JT Jaký byl průběh
Mojmír Michálek

TANČÍRNA JE NEJVĚTŠÍM DIVEM OLOMOUCKÉHO KRAJE!

redakce Za kopcem 13.02.2017
Ve čtvrtém ročníku obnovené ankety 7 divů Olomouckého kraje zvítězila Tančírna v Račím údolí. V hlasování jí dalo přednost více než jedenáct set lidí. Olomouc/Bernartice - Dříve nádherný secesní skvost, sloužící jako oblíbené výletní místo obyvatel Javorníku a celého okolí, desítky let chátral. Veškeré snahy o jeho odkoupení a rekonstrukci selhávaly a málokdo by si troufal ještě před deseti lety odhadovat, že neodvratný zánik Tančírny může něco zastavit. Teprve v roce 2014 se podařilo novému majiteli, obci Bernartice, získat dotaci a obnova mohla konečně začít. Její výsledek překvapil i ty největší skeptiky a „šťouraly“. V sezóně 2015 se Tančírna poprvé zaskvěla v plné
Roman Janas z České Vsi (vpravo) převzal na velvyslanectví Ruské federace z rukou Valerije Konnova ocenění za své dlouholeté úsilí spojené s odhalováním minulosti válečných zajatců na Jesenicku.

OCENĚNÍ ZA ODHALOVÁNÍ HISTORIE

redakce Za kopcem 06.02.2017
Nebýt Romana Janase část minulosti Jesenicka by zůstala veřejnosti utajena. Poděkování ruského velvyslanectví. Přestože v dnešní době je diktátem reklamy, prolhanými politiky i povrchními celebritami vtloukáno společnosti do hlavy, že míra úspěchu se měří pouze penězi, žijí mezi námi lidé, kteří na podobné výplody kašlou a řídí se selským rozumem. Volný čas nevěnují honbě za prachy, ale nějaké smysluplné činnosti, která nejen je, ale i nás ostatní obohacuje. Při pozorném pohledu zjistíte, že takových nadšených bláznů jsou ve Vašem okolí desítky - od dobrovolných trenérů mládeže po zapálené organizátory společenských akcí. Práce některých je vidět více, jiných méně. Ocenění by si ale zasloužili
Demontáž náhrobku Arnošta z Pardubic pro transport na restaurování.

NA SKOK K SOUSEDŮM...

redakce Za kopcem 30.01.2017
I když to tak z pohledu zbytku republiky vypadá, Jesenicko rozhodně nepatří k místům, kde lišky dávají dobrou noc. Vždy bylo součástí důležité kulturní oblasti Slezska, jehož větší část se dnes nachází v sousedním Polsku. Ve volném seriálu bychom vás rádi seznámili se zajímavými místy a památkami, které najdete často jen pár kilometrů za státní hranici. Třeba když se vydáte na sobotní výlet na skok k sousedům. Česká minulost Kladska Až do slezských válek v první polovině 18. století patřilo Kladsko (dnes nazývané polsky Kłodzko) mezi kulturně vyspělé a kvetoucí oblasti českého království. Český původ ostatně dodnes dosvědčuje podoba městského znaku – bílý dvouocasý
Milan Kuba křtí knihu Josefa Šmoldase

Odešel dobrý člověk Milan Kuba

redakce Za kopcem 24.01.2017
V pondělí 9. ledna 2017 se vydal na cestu bez návratu náš dlouholetý spolupracovník Milan Kuba ze Salisova. Naše redakce m á na rozdíl od mnoha jiných široké věkové spektrum redaktorů. Pan Kuba patřil k těm starším, moudřejším, kteří svými mnohaletými zkušenostmi korigoval dravost mládí i pesimismu středního věku. Jako hluboce věřící člověk pak vnášel do redakčního života přiměřenou a respektovanou dávku duchovna, která je v  ateistickém českém prostředí spíše výjimkou. Dodnes si pamatuji na první setkání s tímto výjimečným člověkem. V dubnu 2006 přikvačil na pomoc redakci volající o pomoc při zpravodajském pokrytí Zlatohorska. Tehdy už jako důchodce pracoval pro nejrůznější organizace,
fotka

Socha se vrátí na náměstí

redakce Za kopcem 23.12.2016
Ve výročním roce 2017 by Masarykovo náměstí v Jeseníku měla znova ozdobit socha svatého Jana Nepomuckého, v současnosti umístěna v průčelí nedalekého kostela. Do reprezentativního stavu by před tím měla být uvedena rekonstrukcí. Obethovo sousoší Vincenze Priessnitze ve Smetanových sadech se již své rekonstrukce dočkalo, nyní jsou na řadě další významné sochařské památky na území města Jeseník. O navrácení sochy sv. Jana Nepomuckého na Masarykovo náměstí se hovořilo již déle, ovšem nadcházející 750. výročí od první písemné zmínky o městě Jeseník poskytuje ideální příležitost k činu. Socha, která v současné době stojí před kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Jeseníku, stávala na Masarykově náměstí
Nová budova kamenické školy se stavěla v letech 1908-1909.

Zašlá sláva kamenoprůmyslu na Žulovsku

redakce Za kopcem 05.12.2016
  Letos bychom si připomněli 130 let od chvíle, kdy byla v Žulové, tehdejším Friedebergu, založena kamenická škola. Má slavná kamenická minulost i dnešku ještě co říci? Kraj pod Rychlebskými horami je s těžbou a zpracováním kamene spojen již od středověku. Zatímco generace místních obyvatel po staletí opracovávali tvrdou horninu nacházenou na povrchu, teprve s počátkem 19. století a zvyšující se poptávkou po kvalitní surovině pro cesty či inženýrské stavby nastává cílený rozvoj těžby v kamenolomech a také skutečný rozmach kamenoprůmyslu. V širším okolí Žulové jsou dodnes jeho památkou stopy po desítkách dávno opuštěných lomů. Rychle se rozvíjející výrobní
Bernartice

BERNARTICE

redakce Za kopcem 06.11.2015
Historie osad, obcí a měst Jesenicka Název obce je zřejmě odvozen od osobního jména zakladatele Bernarda nebo Bertolda, čemuž odpovídalo i dřívější německé označení, ustálené teprve od 19.století v podobě Bartdorf. Roku 1850 byly k Bernarticím připojeny dříve samostatné obce Bukovágn (Buchsdorf) a Horní Heřmanice (Ober Hermsdorf), které si i nadále podržely vlastní katastr, zatímco přímo na katastru původních Bernartic vznikly osady Gotartovice (Gottharsdorf) a Pavlinka (Paulinsburg). Obecním znamením Bernartic byl tzv. tlapatý kříž, doložený na pečetích od počátku 18.století. Buková měla na své pečeti položenou radlici a z ní vyrůstající tři růže, Horní Heřmanovice vázu a v ní pět růží. Areál
Domašov

DOMAŠOV

redakce Za kopcem 06.11.2015
Historie osad, obcí a měst Jesenicka Vysvětlení názvu Domašov poskytuje německé Thomasorf, tedy Tomášova ves. Od začátku 19.století byl rozlišován Horní a Dolní Domašov. K obci patřily od konce 18.století osady Filipovice (Philippsdorf) a Valdenburk (Waldenburg), které byly pojmenovány podle vratislavských biskupů. Valdenburk byl v roce 1949 přejmenován na Bělou a v roce 1964 byla dokonce jako Bělá pod Pradědem označena spojená obec, která vedle Domašova a jeho osad zahrnovala i Adolfovice. Domašov měl na obecní pečeti zobrazené trojvrší s větším listnatým stromem a s menšími jehličnany po stranách. Vlastní ves Domašov se rozrůstala postupně podél horního toku říčky Bělé, na jih od Jeseníku a také
Adolfovice

ADOLFOVICE

redakce Za kopcem 06.11.2015
Historie osad, obcí a měst Jesenicka Název obce, německy Adelsdorf, byl dán této lokalitě pravděpodobně podle osobního jména zakladatele. V roce 1964 byly Adolfovice spojeny se sousedním Domašovem v jednu obec s názvem Bělá pod Pradědem. Pečeť Adolfovic je doložena z první poloviny 18.století a je na ní zobrazena bohyně Spravedlnosti. Vlastní obec má protáhlý tvar v severojižním směru a leží v nadmořské výšce 474 m při říčce Bělé jižně od Jeseníku a Bukovic, kolem silnice, která směřuje z Jeseníku k Červenohorskému sedlu a dále na jih. Adolfovice jsou poprvé zmiňovány roku 1284 a patřily vratislavským biskupům. Již tehdy zde byla asi menší tvrz a kostel. Je však také možné, že tvrz vystavěli příslušníci loupeživého
Bílá Voda

BÍLÁ VODA

redakce Za kopcem 04.09.2015
Historie osad, obcí a měst Jesenicka Je nanejvýš pravděpodobné, že český název Bílá Voda i německé jméno Weiswasser vznikly podle vod zdejšího potoka. Od roku 1748 byly rozlišovány dvě části Bílé Vody, městys a ves. Dále k ní patřily osada a katastrální obec Kamenička, německy Kamitz-Uberschar, osada Růženec (Rosenkranz) a také několik samot. Původním pečetním znamením obce byl hrozen vinné révy, teprve v polovině 18.století byl vytvořen znak s děleným štítem, kde ve spodním modrém poli zůstal v přirozených barvách původní symbol a v horním červeném poli byl uplatněn erb tehdejší vrchnosti, hrabat Salmů, a sice dva kolmo postavení stříbrní lososi v červeném poli, obklopení čtyřmi zlatými křížky. Společný

Vybrané video

Chaos v Kontře pokus

Anketa

ZŮSTAŇTE VE SPOJENÍ

POSLEDNÍ ČLÁNKY

POSLEDNÍ TWEETY

© 2020 Zakopcem.cz