Jejími zakladateli jsou Okresní Agrární komora, Sdružení měst a obcí Jesenicka, Mikroregion Jesenicko, Ing. Michal Procházka (podnikatel), Ing. Václav Pták (ředitel společnosti), MUDr. Jiří Staňa (místostarosta města Jeseník). Samostatně pracovat začala od května tohoto roku.
Doposud jsme zaznamenali Priessnitzovu 60, konferenci Povodně 1997-2007 deset let poté, jesenické pohádky, projekt IN LINE stezka z Jesenicka až do Polska a další. Financování této činnosti společnosti probíhá z rozpočtu města Jeseník, které v květnu vyčlenilo svůj referát rozvoje i s 90% rozpočtu.
Konference na téma povodní byla mezi prvními, které pořádala. Vše bylo dobře připraveno, pouze průběh tzv. konference zaskočil. Tedy alespoň mě, očitého svědka povodně a autora řady článků o jejím průběhu. Samozřejmě i naše redakce pamatuje povodeň z roku 1997. Poprvé ve své dnes už sedmnáctileté historii nemohl Jesenický týdeník vyjít. Nezaskočily nás ani tak dopravní problémy, protože ty se v pondělí 7. července 1997 ještě daly řešit, ale výpadek elektrické energie. Ten ukončil práci na vydání, a to muselo být celé stornováno...
Ale zpět ke konferenci. Přiznám se, že už dlouho jsem nebyl svědkem něčeho podobného. Na akci zaznělo tolik sebechvály, až to bylo nechutné. Do prsou se bili i ti, kteří při povodních slušně řečeno nebyli k ničemu. A prapor těchto, laskavý čtenář mi promine, keců nadšeně třímala bývalá přednostka Milena Novotná, v jejímž okrese nefungoval integrovaný záchranný systém, ačkoliv se na něj novináři ptali dlouho před povodní. Byli ujištěni, že všechno fungovalo perfektně. Možná na papíře. Přitom se není za co stydět. Dosídlované pohraničí se s něčím podobným setkalo poprvé. Ti, co si to pamatovali, byli vyhnáni a jejich nástupci neměli ani ponětí, co dokáže podhorská povodeň.
Výběr řečníků pořadatelem byl veden v duchu reálného socialismu - vše bylo báječné a skvělé a vedoucí představitelé řešili problémy jak na běžícím pásu. Ale člověk by očekával alespoň nástin sebekritiky. To a to se nám nepovedlo, tady jsme měli rezervy, to naopak dopadlo dobře. Zlaté oči. Vrcholem pak byl avizovaný komentář k promítanému filmu, který byl, podle úvodních sekvencí, chráněn vším možným proti kopírování a nelegálnímu šíření. Expřednostka jej patrně před promítáním neviděla, a tak jsme se dočkali jen obecných frází bez jakékoliv vypovídací hodnoty. Ostatně, jak jsme u ní byli zvyklí. Ti, kteří k tomu byli nejvíce kompetentní a kteří si asi jako jediní zaslouží absolutorium - profesionální hasiči a záchranáři, nedostali slovo. Místo toho byli nejskvělejší takypolitici a jejich kamarádi. Takže nakonec je dobře, že veřejnost vlastně nepřišla, i když na vině byla spíše zahajovací hodina než námět. Je mi jasné, že lidé si nepamatují, co bylo včera a po deseti letech by to mohlo řečníkům jen tak projít. Ale není to dobře. V situaci, kdy je stále zkreslovaná historie pár desítek let “stará”, by se to nemělo stávat pravidlem.