Nepočetné, ale vděčné publikum mělo možnost v sobotu 23. února sledovat koncert kapel Není Němý a Tribe-J v jesenickém klubu Plíživá Kontra. Obě kapely se jim odměnily nevšedním hudebním zážitkem, který sice byl rozhodně z alternativnější vod a kladl na posluchače určité nároky, ale otevřené a trpělivé ucho rozhodně zaplesalo.
Při koncertě Není Němý a Tribe-J jsem si vzpomněl na doby, kdy alternativní hudba rezonovala stěnami Plíživé Kontry třeba dvakrát do měsíce a klub navštívila řada zajímavých těles. Pravda, už je to pár let nazpět a ani tehdy si v klubu nešlapali vždy lidi po hlavách, ale je faktem, že poptávka po tomto typu muziky asi nebude až tak výrazná - v sobotu večer dorazilo do klubu “na muziku” odhadem 15-20 nadšenců. Kapely to ale nerozhodilo a obě dvě předvedly koncentrovaný výkon.
Jako první nastoupilo po osmé večerní na pódium duo Není Němý - a již po chvíli bylo jasné, že máme tu čest s komornější z obou kapel. Základ muziky tvořily kytara a saxofon (které díky používání rozličných efektů a looperu vytvářely bohatější výrazový rejstřík, než by se mohlo zdát), k nimž se občas připojoval poetický zpěv, v pár písních zpestřilo nástrojovou sestavu cello či buben. Žánrově se Není Němý pohybovali někde na pomezí post-rocku, folku, slowcore a noir jazzu, přičemž sem tam se dostali i do vod horečnatých noiseových improvizací. Většina písní ovšem byla křehká a minimalistická, jako odlesk malé vlnky na noční vodní hladině, prchavý moment odrazující od vyrušení. Vlnka se sem tam přeci jen vzedmula v hlasitější vlnu intenzivnější emoce, což pro mě byly osobně nejsilnější momenty. Přesto však platí, že u vystoupení Není Němý je lepší si na němého hrát - a pozorně poslouchat.
To Tribe-J snídají podstatně divočejší kaši. Instrumentální trio mladých muzikantů (a muzikantky) zaujalo posluchače svým živelným vystoupením. Pro podobné kapely se kdysi vžil termín “math rock” označující kytarovou muziku se silným důrazem na komplikovanou a proměnlivou rytmiku s překotnými změnami temp a nálad. V českých končinách si moc obdobných kapel nevybavuji (namátkou třeba Depakine Chrono) a možná i proto byla část posluchačů zkraje zaskočena, aby následně pod přívalem neposedných, až tanečních rytmů a košatých kytarových vyhrávek “roztála”. Kapela působila sympaticky a suverénně, členové se na pódiu kroutili do rytmu jak cvičené kobry a bylo znát, že je živé hraní skutečně baví, což taktéž přispělo k asi nejbouřlivějšímu možnému tleskání, jaké bylo při skromném počtu návštěvníku možné. Skvělý výkon.
Není Němý i Tribe-J se před publikem Plíživé Kontry představili v dobrém světle a ukázali, že si zaslouží větší pozornost, než je jim doposud na české scéně přisuzována. Nemůžu než si přát, ať se podobné koncerty odehrávají v Kontře opět častěji a za větší divácké účasti.
(jj)
Diskuze