Občas někdo musí z kola ven, protože je před volbami a je lepší, když o koryto (dočasně) přijde jeden nebo dva z nás než půlka ve funkcích pomlaskávajících partajníků. Ti, co mají chránit společnost před cizími rozvědkami či organizovaným zločinem se do něj s chutí sami pouštějí. Atd, apod, donekonečna. A my voliči, a proč si to neříct, volové, je stejně zase dosadíme zpět.
S úmrtím Tomáše Krajíčka si celé moje okolí klade otázku, jestli musel umřít. Nevím a ani po tom nepátrám. Ale jedno vím jistě. Do systému zdravotního pojištění platíme všichni stejně, tedy procenta ze svých příjmů. Nestačí to, protože nikdo nechce ve zdravotnictví dělat pořádky. Včerejší Otázky Vlastimila Moravce zase v plné nahotě ukázaly, že hoši sice spolu naoko nemluví a hádají se, až je z toho blujno, ale když je potřeba, dohodnou se. Je to jejich živobytí a proč odcházet od zlatých korýtek? Ani pacienta, ani daňového poplatníka, tam není vidět. Z toho pohledu je obrovský rozdíl, jestli si jdu lehnout třebas do nemocnice v Jeseníku nebo v Olomouci, Brně či Praze. Hádejte, kde jsou lépe vybaveni. Platíme však všichni stejně.
Stejným způsobem dostáváme po uších při podnikání. Dopravní obslužnost bídná, stejně tak ostatní infrastruktura, ale daně platíme stejné. V Praze si klidně začnou plánovat tunel za těžké miliardy, který jim o pár minut zkrátí cestu tuším do Berouna, ale k nám se v zimě téměř nikdo nedostane. Zaznamenal jsem zajímavou zkušenost jednoho prodejce. Pokud si chce nechat v zimě dovážet zboží, nelze. Musí se předzásobit. Tedy pokud má z čeho, protože neobchoduje s vajíčky. Protože dodavatelé zkrátka v zimě nepřijedou, nestojí jim to za to.
Na Jesenicku trvá topné období sedm, někdy i osm měsíců. To je mnohdy dvakrát déle než ve vnitrozemí. Ale u nás jsou většinou energie dražší než tam. Totéž platí se základními potravinami a se zbožím vůbec. Zkrátka žije se tu tížeji. Skoro to vypadá, že v osvíceném, šmejdy prolezlém centru chtějí, abychom se všichni odstěhovali. Uměle však dělají takovou bytovou politiku, aby to nebylo možné. A tak jsme asi odsouzeni pěkně si to tady užít. Žádné slevy na daních či jiné úlevy, za to vyšší buzerace státními orgány a nižší kvalita života i zdravotní péče. A protože jsme volebně nevýznamná skupina, nezbývá, než si pomoci sami.
A proto potěší, když se alespoň někdo někdy snaží udělat něco pro nás, pro ty, co živí stále větší armádu nedoceněných lehkoživků. Z tohoto soudku je snaha jesenické radnice připravit se na krizové situace, kdy vypadne dodávka elektrické energie či plynu. Sice se zastaralou a nevyhovující technikou, ale první krok byl učiněn. Nácvik na krizové situace nás výrazně posunuje k vyspělým zemím, kde jim není jedno, co se s občany stane. I když samozřejmě ještě nevíme, co nás to bude stát a komu z toho může kvést pšenka. Většina z nás si vzpomíná na řešení krizové situace při povodních pod velením dnes už neznámé, “schopné” přednostky zbytečného okresního úřadu Mileny Novotné. Snad nás tato noční můra už nebude strašit. A štěstí přeje připraveným.