Jesenický týdeník dal už několikrát prostor zájemcům o zřízení alternativní pedagogiky - waldorfské třídy v Jeseníku. V minulých dvou vydáních dokonce dvakrát na poměrně velké ploše. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat.
V redakční elektronické poště se objevily hned tři zajímavé texty. Jeden od učitelek prvního stupně jako otevřený dopis zastupitelům, druhý od samotného ředitele největší a jediné superškoly v Jeseníku Romana Mroska jako finanční a personální analýza a třetí jako stanovisko oddělení školství Městského úřadu v Jeseníku. V podstatě všechna tři stanoviska jsou více méně odmítavá. Z personálních, ale zejména z finančních a demografických důvodů. Jinými slovy, málo peněz na školství, málo dětí ve školách. Roman Mrosek přichází se třemi variantami, ale všechny tři jsou postaveny na asi nereálné finanční samostatnosti této alternativní třídy, které ji odsuzují k zániku dříve, než vůbec vznikne. Každopádně má ve své analýze čísla, z nichž mu vyplývá, že na děti waldorfské třídy by se mělo vynakládat několikanásobně více finančních prostředků než na dítě v “normální” škole. Ve světě, kde finance rozhodují až na prvním místě, je to silný argument. Jak z toho ven?
Jak známo, oddělení školství potažmo město Jeseník si dalo podmínku alespoň 17 dětí přihlášených do waldorfské třídy při letošních zápisech do prvních tříd. To je celkem jasné kritérium, které však v případě naplnění zdaleka vše neřeší. Pouze to vyostří situaci, na kterou dnes není nikdo připraven. Navíc o tom budou rozhodovat zastupitelé, v drtivé většině laici.
Školství na Jesenicku a v Jeseníku zvláště je velmi citlivé téma. Vzpomeňte na nedostatečnou přípravu a diskusi kolem slučování tří základních škol v Jeseníku. Z nouze vzniklo něco, o čemž se dnes určitě nedá hovořit v superlativech. Možná by proto bylo dobré diskutovat déle a poctivěji, než to bylo za vlády Jiřího Krátkého a Jaroslavy Javoříkové. A emoce nechat za jednacími dveřmi. Určitě to však bude složitější než slučování škol. Tématu se budeme podrobněji věnovat v příštím vydání.