Po půl roce přinášíme další rozšířené vydání Jesenického týdeníku, jehož součástí jsou i podrobné výsledky právě skončených mimořádných parlamentních voleb. A u těch na chvíli zůstanu.
Neopakovaly se minulé parlamentní volby, kdy „pravicové“ strany dostaly ve sněmovně pohodlnou většinu. Tu však grandiózně prohospodařily a díky neschopnosti svých “elit” vládnout ve prospěch země, neuvěřitelným aférám a sebestřednosti se naprosto odtrhly od reality a jaksi programově předali moc do rukou levice. Ale co to je levice a pravice v českých podmínkách?
Spousta lidí se chytá za hlavu, co že se to děje. Neděje se vůbec ni. Přišly jiné party a vyzkoušejí si vládnutí. Ale už snad trochu jinak. Konec VV a nezadržitelný úpadek „zavedených“ a řádně „provařených“ kmotrovských stran ODS a ČSSD mohou být pro nové zástupce lidu strašákem. Výkřiky o populismu těch nových jsou komické. Co dělali všechny minulé vlády? Jen populistickou politiku, která byla na hony vzdálena řádnému spravování státu. Stejně komické je volání po vládě komunistů. Příznivci tohoto „řešení“ totiž neupřesňují, kteří komunisté by měli vládnout - ti, kteří nestihli přelézt do všech nových stran a privatizovali většinu majetku po roce 1989, nebo ti, kteří nám vládnout nikdy nepřestali? Podívejte se do současné vlády v demisi, kolik je tam bývalých členů KSČ, včetně jejího předsedy. A jak známo, bývalý komunista je totéž jako bývalý černoch…
Ať se klidně schválí použitelný zákon o obecném referendu, ať se volí v jednomandátových volbách, ať jsou zloději trestáni padni komu padni. A ať už se slušní lidé konečně probudí. Vypadá to, že budíček přišel s těmito volbami. Uvidíme, jak toho ti noví využijí. Držme si navzájem palce – lhostejno levé nebo pravé.