Zastává názor, že je třeba si v první řadě uvědomit, že naše potraviny jsou kvalitnější a je zde garance kontroly ze strany státního dozoru a vysokých nároků zákazníků (požadavek na dodávky v režimu GMP+). Potom ale nastává problém u velkých obchodních řetězců, kde dodavatel musí splnit náročné cenové požadavky řetězce, aby mohl dodávat. Aby těmto náročným požadavkům vyhověl, musí např. snížit podíl masa a nahradit ho levnější sójou a podobně. „Polští výrobci nemohou dodávat do řetězců, protože jsou malí a nestačí vyrábět pro celý řetězec v zemi, a proto, že je nikdo neomezuje cenou, může se zdát, že mají chuťově lepší, ale ne kvalitnější produkty,“ říká P.D. z Jeseníku.
České firmy z holdingu Agrofert současného ministra financí Andreje Babiše prý zhruba již 3 roky požadují dodávky v GMP+ režimu. To znamená, že všichni jejich dodavatelé a dodavatelé těchto dodavatelů včetně jejich dopravců musí být GMP+ certifikováni a povinnosti z toho vyplývající musí také dodržovat. Mimo jiné musí okamžitě po zjištění hlásit odběrateli, že výrobek byl kontaminován a tím zastavit další distribuci. Nesplněním této povinnosti hrozí ztráta této certifikace, která stojí statisíce korun.
P.D. : „Každý si to může porovnat s případem, když se nedávno našel strychnin (jed na hlodavce) v polských potravinách. Tehdy polský ministr rolnictva prohlásil, až po několika dnech, že vědí, kam produkce se strychninem šla, ale že neřeknou kam. Dodnes nevíme, kam produkce šla. Mohla jít do ČR nebo si ji mohli koupit naši „turisté“ v Polsku.
Dalším problémem je snížení produkce: „Součástí asociační dohody při vstupu do EU bylo, že Česká republika a Slovensko musí snížit zemědělskou výrobu na 50 %. Protože EU byla a je přesycená dotovanými potravinami a 48 % celkového rozpočtu EU v té době byly dotace do zemědělství. Původní země EU byly závislé na dotacích z EU a potřebovaly snížit produkci u nově příchozích. Tak padla volba na ČR a Slovensko: snížila se nadprodukce potravin a současně se “jednou ranou” snížil procentuální podíl dotací do zemědělství celé EU. Tyto peníze dnes čerpáme jinak. Poláci snižovat nemuseli, protože rekvalifikovat a zaměstnat 1,75 mil. lidí v EU by bylo složitější než zaměstnat asi 150 tis. lidí v ČR a 80 tis. lidí na Slovensku, protože obě země máme asi 6-7 x vyšší produktivitu práce v zemědělství než v Polsku.
Nejde o to, jakou kvalitu si chcete koupit, ale jakou kvalitu vám řetězec dodá. To platí i u jiných výrobků, kde stejný výrobek zakoupený v jiné zemi může mít jinou kvalitu. Další věc, kterou by si měli lidé uvědomit - pokud nakupují v Polsku, daň se i v Polsku odvede. V ČR se pak musí ušlá daň z potravin vybrat jinak. A proč Poláci jezdí tak rádi k nám na jídlo do restaurací? Určitě ne proto, že bychom měli nekvalitní nebo nechutnající potraviny, ale proto, že jsou levnější...,“ uzavíra rozhovor P.D. z Jeseníku.