Abychom vám mohli poskytovat služby sociálních sítí, používáme na tomto webu soubory cookie. Soubory cookie slouží k osobnímu přizpůsobení obsahu, poskytování reklam na míru. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie.

HELENA SCHROMMOVÁ: NÁVRAT PO TĚŽKÉM PÁDU

Vlevo Marek Schromm, uprostřed Jan Hudec a Helena Schrommová.

Po dvou letech útrap doléčila dvaadvacetiletá lyžařka z Jeseníku Helena Schrommová těžké zranění a vrátila se na sjezdovku ve velkém stylu. Na mistrovství republiky ve Špindlerově mlýně skončila ve sjezdu žen třetí, když za sebou nechala i nedávnou českou sjezdařskou jedničku Kláru Křížovou.


Heleno, co se dělo poslední dva roky?


V březnu 2016 jsem spadla ve sjezdu na mistrovství Rakouska. Dost komplikovaně jsem si zlomila holenní a lýtkovou kost, ještě v Rakousku mě operovali a pak během roku a půl jsem absolvovala další čtyři operace. Skoro rok jsem chodila jenom o berlích. První závod jsem jela po 620 dnech.

Bereš to tak, že jsi přišla o dva roky závodní kariéry?

Ne, spíš je to pro mě teď obrovský restart. Snažím se v tom hledat to pozitivní. Naučila jsem se trpělivosti a dostala jsem se mezi lidi, kteří mi hodně dali. Honza Hudec, díky svým vleklým zraněním, mi pomáhal mentálně, dostala jsem se k nejlepším fyzioterapeutům, konzultovala jsem své stavy s Ondrou Bankem i s travním lyžařem Honzou Němcem. Za tu dobu jsem se moc naučila a měla jsem i více času na školu a osobní život.

Lyžování šlo úplně mimo tebe?

To určitě ne. Když už jsem mohla chodit, jezdila jsem na závody, díky tomu, že táta se stal trenérem Honzy Hudce. S jejich týmem jsem měla možnost sledovat, jak to chodí v profesionálním lyžování a co se děje v zákulisí. To jsou další zkušenosti. Hlavně mě nabíjely milníky, kdy jsem poprvé mohla vyskočit na bednu, poprvé jsem mohla běhat sprinty. To byly velké momenty, které mi psychicky pomohly.

Ve Špindlu, v prvním závodě po zranění, jsi dojela třetí a nad tímto úspěchem mnozí kroutili hlavou. Jak přijímáš tento výsledek?

Já jsem se hlavně těšila, že konečně pojedu závod. Honza Hudec po mnoha zraněních, dobře věděl, jak mi má pomoci, prošli jsme trať a on pak vyhodnotil, jestli jsem či nejsem připravená. Vím, že jinak by mě na trať nepustil. Do závodu jsme šli s tím, že to mám brát jen jako měřený trénink. Nikdo nečekal, že se takhle umístím.

Projevil se dva roky starý pád nějak na tvé psychice před startem?

No, všichni mi říkali, že se budu bát, že zranění ve mě vyvolá strach, který budu muset překonávat. Čekala jsem, jestli to skutečně přijde, ale nic z toho jsem necítila. Navíc to mé zranění nepřišlo po nějaké velké jezdecké chybě, ale spíš vinou špatného sněhu. Hlava byla v pohodě.

Klára Křížová, dlouholetá česká sjezdařka číslo jedna, den po závodě oznámila konec kariéry. Bereš to tak, že jsi k tomu přispěla tím, že jsi ji porazila?

Myslím, že to byla spíš poslední kapka, ale rozhodnutá asi byla už dřív. Chtěla možná udělat poslední dobrý výsledek, což se jí nepodařilo.

Jak vzdálená jsi byla nominaci na olympiádu?

Na tu jsem vůbec nemyslela. Celkové body do nominačních kritérií jsem měla špatné, protože jsem dva roky nezávodila a třetím místem na republice jsem si to jen trochu vylepšila v jedné disciplíně. Otázkou je, zda bych vůbec na olympiádu jela, protože nemám žádnou zkušenost ze svěťáků.

Co bude dál?

Do půlky dubna budu objíždět závody a snižovat bodové handicapy. Mým cílem je nominace na zimní univerziádu, která se koná za rok v ruském Krasnojarsku. Bylo by fajn jet ještě nějaký Evropský pohár. V dlouhodobých plánech zůstávám na zemi a těším se hlavně na závodění, ale díky výsledkům Ester Ledecké jsme získali dvě kvóty pro rychlostní závody světového poháru. To by měla být naše příští meta.

Platí tedy, že se nadále chceš zaměřovat především na rychlost?

Ano, rychlostní disciplíny jsou prioritou. Navíc po zranění mám u slalomu pořád bolesti nohy, zatímco v jiných disciplínách ten problém není. Soustředíme se tedy na obří slalom a rychlostky.

Tvůj táta je v týmu u Honzy Hudce a říká, že jako trenér není v pozici, kdy by měl tak zkušenému závodníkovi radit a říkat mu, co má dělat. Jak to máš ty s trenérskou podporou?

Nejsem hotový lyžař a ty rady zkušených určitě potřebuji. Teď se navíc učím nový styl, kde je nutná týmová spolupráce. Natáčíme jízdy, rozebíráme to u videa, učím se sledovat trať. Bez trenérů to nejde.

Kdo patří do tvého týmu?

Točí se kolem mě tři lidé. Samozřejmě táta, dále Honza Hudec jako mentor a Daniel Ivan, který je kondičním trenérem. Spousta dalších lidí mě podporuje a povzbuzovali mě i v době zranění. Také bych ráda poděkovala městu Jeseník za finanční podporu na soustředění do Norska, což mi hodně pomohlo.
(tul)

Jak se vám líbil článek? Hodnocení: 3.0 Počet: 1 Nejlepší: 3 Nejhorší: 3

Diskuze

Vybrané video

Chaos v Kontře pokus

Anketa

ZŮSTAŇTE VE SPOJENÍ

POSLEDNÍ ČLÁNKY

POSLEDNÍ TWEETY

© 2020 Zakopcem.cz