Staly se však i předmětem handlu - ty pomůžeš mi a já ti dám oplátkou kus lesa, obchodu, kdy jednotliví krachující majitelé lesy prodávali, ale i kořistnictví, kdy s určitým dobytým územím měnily své vlastníky. Posledním vlastníkem většiny lesů se stal nakonec opět stát, zastupovaný státním podnikem Lesy České republiky.
V Jesenickém regionu zastupovala LČR Lesní správa Jeseník, která vznikla k 1. červenci 1992 jako součást státního podniku Lesy České republiky. A jaký byl historický vývoj lesního majetku?
Lesy byly vesměs až do roku 1945 nestátním majetkem. Do rukou československého státu přešly v následujících etapách.
Podle dekretu presidenta republiky č. 12/45 Sb.
byly v roce 1945 převzaty:
a) Lesy velkostatku Ondřejovice. Tento statek byl od 14. století lénem biskupským, na němž se vystřídala řada leníků. Od roku 1827 jej drželi K. Tlach a V. Keibl (opavští velkoobchodníci a průmyslníci, kteří současně koupili i velkostatek Albrechtice u Krnova) a v roce 1841 jej koupila rodina Rudzinskich. Posledním držitelem velkostatku byl za okupace Ing. V. Hein. K velkostatku náležela slévárna, pila a vápenka. Výměru měl 1.005 ha.
b) Malý statek Široký Brod. Vznikl kdysi skoupením drobných lesů. Posledním jeho majitelem byla Olga Kosmová. Výměra lesní půdy činila 90 ha.
c) Drobné lesy vesměs usedlíků německé národnosti.
Podle zákona o revizi pozemkové reformy č. 142/47 Sb.
byly v roce 1948 převzaty, na základě výměru ministerstva zemědělství rozhodnutím o ustanovení zákona o odevzdání do vlastnictví přídělci Československému státu, podniku státních lesů, lesy vratislavského biskupství o rozloze 32.817 ha porostní půdy, organizačně rozdělené na 16 polesí, z nichž do LHC Zlaté Hory spadala polesí Zlaté Hory (1.660 ha), Rejvíz (2.490 ha) a Mikulovice (488 ha). Tyto lesy byly odedávna součásti panství Zlaté Hory, jen statek Mikulovice byl původně biskupským lénem a náležel k obvodu biskupského panství Jeseník. Samo panství Zlaté Hory patřilo již ve 12. století vratislavskému biskupství. Kolem roku 1222 se ho zmocnil moravský markrabě Vladislav. Po půl století vlastnictví kolísalo mezi vratislavským biskupstvím a Moravou. Koncem 13. století jej drželi bratři Ota a Oldřich Linovy. Od nich koupil majetek opavský kníže Mikuláš a postoupil jej v roce 1321 biskupu Tomášovi. Později se majetku zmocňovala různá knížata a až v roce 1361 jej císař Karel IV. připojil k Opavsku. Panství v pozdější době bylo často dáváno v zástavu nejrůznějším slezským knížatům. Až v roce 1477 se jej definitivně vzdal ve prospěch vratislavského biskupství münsterberský kníže Jindřich. Středem panství od počátku bylo horní, později municipální město Cukmantel, kde se již ve 13. století těžila ruda na drahé a barevné kovy. V roce 1622 byl získán biskupstvím lesní statek Mikulovice, výměnou za statek Grotkov. Pokračování v následujících číslech JT.
(JL)
Diskuze