Obce se naučily, že pozemky jsou jediný cenný majetek, který mají. Kamarádšofty sice fungují dále, ale už nejsou tak do očí bijící. Jako třeba v případě bývalého starosty Jeseníku Jiřího Krátkého, který si hodně moc pomohl díky své samosprávné i politické funkci.
Na posledním jednání městského zastupitelstva v Jeseníku si mohli pamětníci s radostí zavzpomínat na ranná 90. léta. O pozemky za podjezdem projevily zájem další dvě firmy. Bez jakékoliv přípravy, projednávání, rozvažování, pouze na základě emotivních vystoupení některých zastupitelů se odhlasovalo pozemky vyvěsit a prodat. Bylo celkem zábavné sledovat, jak jinak zcela zásadní (neplést si se zásadovým) protivníci Alexander Kaňovský (nyní ČSSD, kdysi ODS) a Jan Jedlička (ODS) v nerozborné jednotě hřímají na podporu nebohých podnikatelů. Podařilo se jim prosadit i další věc nebývalou. Totiž to, že pozemky by měly být prodány za ceny, za jaké se v této lokalitě již kdysi prodávaly. A ty byly velmi různé i velmi nízké. Možná se proto budou tahat z klobouku.
Marné bylo varování městského právníka, že takovéto usnesení je v rozporu se zákonem. Obec totiž musí hospodařit zodpovědně a každá odchylka od ceny musí být řádně zdůvodněna. Hra na city, nebo co to bylo, asi tím důvodem není a nebude. Nicméně věc se podařila a všechno to prošlo. A teď se to možná bude muset zrušit, protože část nového vedení radnice nechce na hlavě nosit místo klobouku hroudu másla. Na pořadu dne tak bude revokace protizákonného usnesení a vytvoření pravidel prodeje pozemků v této lokalitě. Pomalu se chce křičet bravo, 90. léta přece už dávno skončila. Ale raději ještě chvilku počkáme.