Jeden ze zastupitelů prohlásil, že by absolventi škol měli vědět, kdo byl Karel IV. Byla to velice trefná poznámka, která s probíhající diskusí souvisela více, než se na první pohled zdálo.
Ke Karlovi IV. měli totiž jeho současníci výhrady. Jednou z nejčastějších byla přehnaná náboženskost. Většina tehdejší šlechty holdovala životnímu stylu “víno, ženy, boj”. Český král, ačkoli i s prvně uvedeným měl své zkušenosti, trávil dlouhé hodiny v kapli sv. Kříže, shromažďoval ostatky svatých a pravidelně navštěvoval poustevníky v okolních horách. Byl to zkrátka divnej týpek, řekli by dnešní adolescenti.
Další výhradou bylo rozhazování peněz. Největší Čech toho nechal postavit a založit tolik, že se mu v této oblasti vyrovná málokdo. Některými byl považován za jakéhosi budovatelského šílence, který naštěstí umřel dřív, než stihl postavit a zřídit všechno, co chtěl. Ale vida, ony se ty Karlovy mosty a univerzity po nějaké době začaly vyplácet. A vyplácejí se dodnes, po více než šesti stoletích.
Vědět, kdo byl Karel IV., může znamenat různé věci. A je to opravdu důležité.