Kdo byl Jan Vycpálek ?

U asfaltové cesty z Vápenné na Zelenou Horu stojí pod vrchem Haspelberg pomník ze žulových bloků nesoucí velký nápis „LOM JANA VYCPÁLKA“. Nad nápisem je v černé žule zobrazen portrét člověka. Heslo „Jest nám příkladem“, vytesané pod ním jasně odkazuje na dobu, kdy nemalá část společnosti uvěřila, že buduje lepší a spravedlivější svět. Většina návštěvníků tohoto místa ví, že o 100 metrů výše je krásný zatopený lom, v jehož blízkosti se dá nejen tábořit, ale i obdivovat betonové torzo původního zařízení lomu a jednu z prvních trampských „chat“ na Jesenicku. Jméno Jana Vycpálka jim však neříká nic. Není divu. Objektivní náhled na dobu, kdy se zkompromitovala další z velkých revolucí, jim totiž zdeformovalo polistopadové školství a úctu k nějakým vzorům zprofanovali sami sametoví „hrdinové“. Jan Vycpálek pocházel z jižních Čech. Narodil se   v Táboře v roce 1905, a přestože se na vojně stal pilotem, zakotvil nakonec u Bati ve Zlíně. Po okupaci Československa hitlerovskými vojsky odešel s kamarády do Polska, aby společně vstoupili do československé jednotky, kterou zde zakládal podplukovník Ludvík Svoboda. Většina této jednotky se dostala na území, které bylo v rámci paktu Ribenntrop – Molotov obsazeno sovětskou armádou. Po kontaktu se sovětským důstojníkem se Jan Vycpálek a jeho přátelé rozhodli podepsat smlouvu o zpravodajském nasazení. Stali se sovětskými agenty na území Protektorátu, ilegálně se vrátili do vlasti a posílali do SSSR kódované zprávy. Vycpálek využil kontakty ve svém rodišti a budoval ilegální síť spolupracovníků v Baťově pobočné továrně v Sezimově Ústí. Gestapu se však podařilo infiltrovat do jeho skupiny zrádce a celou ji pozatýkat. Jan Vycpálek skončil v proslulé berlínské věznici v Plötzensee, kde byl na počátku září 1943 popraven. Lom na jižním svahu kopce Haspelberg byl otevřen v období zlatého věku jesenického kamenoprůmyslu na počátku poslední čtvrtiny 19. století. Původně patřil podnikateli z Velké Kraše Johannu Zothemu a nesl název „Zothe - Brand- Bruch“. Po druhé světové válce byl jako jiný německý majetek zkonfiskován a od roku 1949 nesl název lom Jana Vycpálka. Těžba v lomu dosáhla vrcholu na přelomu 50. a 60. let minulého století, v roce 1969 byla ukončena a lom zaplavila křišťálově čistá voda. Ta po půlstoletí sice už nedosahuje takové kvality, jako když kolem vodní plochy ještě nerostla vegetace, ale i tak lom rozhodně stojí za návštěvu. A když budete mít štěstí, třeba zde najdete napohled jakoby opracovaný kámen s typickými červenooranžovými krystaly hesonitu.

(pm)