Asi to tak má být, nové generace žijí úplně jinými starostmi nebo si to alespoň myslí. Ale nemusí to být tak docela pravda. Příklad vojenského napadení Gruzie ukazuje, že paměť se vyplácí. Žijeme sice v jiné geopolitické situaci, ale Rusku to evidentně nevadí. Jsme členy NATO, Evropské unie a já nevím čeho ještě, ale to mu nebrání ve výhružkách vojenskou silou! Kvůli obrannému radaru našeho spojence! Spojencem Gruzie je Evropská unie i USA a ani to nezabránilo vpádu ruských tanků. Rusko sílí ekonomicky i vojensky a blechy v kožichu jako je Gruzie či dnešní Česko nejsou pro něj problém. Stejně jako to nebyl problém pro sovětské Rusko.
Když se podíváte na mapu světa, je Evropa takové malé slepé střevo obrovské Asie, jejíž většinu ovládá právě Rusko. A přesto se s asiatskou prudkostí a proradností tlačí právě sem. Proč jim nestačí ten obrovský zbytek? Protože to mají v jejich genech, které prošly tatarsko - mongolsko - bolševickým mixérem. Chtějí dobývat a vládnout. A když něco máte v genech, setsakra špatně se toho zbavujete, i když třebas chcete. A Rusové nechtějí, rozumějí pouze síle. Každý, kdo na to zapomíná, si koleduje.Srpnová Gruzie 2008 a srpnové Československo 1968 budiž toho alespoň malou připomínkou.