Kolikrát jsem se přesvědčil, že i dospělí mají v pojmech Morava, Slezsko zmatek a že navíc považují jejich rozlišování za zbytečnost. Vždyť na tom přece nezáleží.
Musím uznat, že znalost území Čech, Moravy a Slezska nemá vliv na růst hrubého domácího produktu a že se Jesenicko potýká s mnohem závažnějšími problémy. Taky ovšem uznávám, že vymazání pojmu Slezsko z povědomí obyvatel Česka vyšlo komunistickému režimu takřka dokonale.
Proč by jim záleželo na takové hlouposti? ptáte se určitě. Jenže po únorovém puči v roce 1948 to nebyla hloupost, likvidaci zemského zřízení přikládali komunisté značný význam. Chtěli tak co nejrychleji zničit historické povědomí občanů. Člověka, jenž si neuvědomuje historické souvislosti, snadněji přinutíte k povolnosti než toho, který je vnímá jako součást svého života. Proto byly v roce 1949 historické země nahrazeny krajským zřízením a Jesenicko se stalo součástí Olomouckého kraje. Připomínat, že slezské Jesenicko nemělo s moravským Olomouckem pranic společného, je asi zbytečné. Nakonec komunistický režim sám dospěl k osvícenému poznatku o nesmyslnosti malých krajů a v roce 1960 zřídil deset krajů se 108 okresy. Jak si mnozí z vás pamatují, Jesenicko bylo včleněno do Severomoravského kraje s centrem v Ostravě a taky si nejspíš vzpomenete, že Jeseník ztratil statut okresního města. Zato skvěle nabobtnal okres Šumperk, kam bylo Jesenicko přiřazeno. A tak se slezské Jesenicko rázem ocitlo na severní Moravě a jeho slezskoněmecká minulost byla zamlžena víc než důkladně. S klidným svědomím prohlašuji, že o Slezsku se příliš neučili ani studenti historie a že toto zeměpisné označení vypadalo spíš jako dějepisný a národopisný pojem. Na fakultě nám třískali do hlav územní vývoj českého státu, papouškovali jsme, jak různí vládcové připojovali a odpojovali Vitorazsko, Žitavsko, Falc a Chebsko, jenže průběh moravskoslezské hranice jsme neznali.
Čáka na změnu zableskla po sametové revoluci, kdy vznikly politické strany deklarující snahu oživit zemské zřízení. V Opavě si několik “Slezanů z povolání” uvědomilo, že jejich město přece bývávalo centrem Slezska, a chtělo na dávnou tradici navázat. Výsledkem těchto aktivit bylo zřízení univerzity a skutečnost, že o Slezsku slyšíte denně aspoň v předpovědi počasí, i když si nejsem jist, zda hlasatelé vědí, o které části republiky hovoří.
V roce 2003 se Jesenicko opět ocitlo v Olomouckém kraji. Co na tom, že nové rozčlenění státu sledovalo všechny možné cíle, nikoliv však tradici? Hlavně, že máme kam uložit méně úspěšné politiky a že Pražákům nenecháme všechny mnohamilionové zakázky.
Kraje se podělily o některé pravomoci se státem, dostaly na starost např. střední školství, část dopravy atd. Říkáte-li: “Olomouc, Ostrava nebo Opava, prašť jako uhoď,” budu s vámi souhlasit. Jesenicko svá přirozená centra - Nysu a Vratislav - ztratilo již v roce 1742, když Marie Terezie musela podepsat lupičský mír s Prusy. I proto Jesenicko tvoří jakýsi apendix, ať už ho v rámci českého státu panstvo šoupne do kteréhokoliv kraje. Na jednu okolnost bychom však pamatovat měli: Jesenicko nikdy neleželo na Moravě. Nemusíme se považovat za Slezany, ale ve Slezsku žijeme. A proto bychom měli na otázku, jakou jsem dostal 3. srpna večer, odpovídat: Ve Slezsku, milé dítě, drahý příteli, vážené dámy a pánové, ve Slezsku.