Minulé číslo JT zaplnily ohlasy učitelů současných i bývalých z jesenické základní školy na rozhodnutí městské rady, která po kontrole ve škole nepotvrdila ve funkci dosavadního ředitele Romana Mroska, ačkoli vyhrál výběrové řízení.
Člověk si pomyslí, že je tady něco špatně. Zavání to plánovaným odstraněním nepohodlné osoby. Ředitel se nám už nehodí do krámu, tak vypíšeme výběrové řízení. Jenže sakra, on ho vyhrál. Tak se pustíme do kontroly. Ono se přece vždycky něco najde.
Zdálky slyším městskou radu vehementně tvrdit, že takhle to vůbec nebylo. Přinejmenším ale bylo úplně špatně načasování celé akce. Pokud byla pochybení ve škole natolik závažná, že bylo nutné ředitele vyměnit, pak je nelogické, aby se vůbec konkurzu účastnil. Nechtěla bych být v kůži ředitele Mroska, bojovat jako lev o vítězství a pak se dozvědět, že to vlastně k ničemu nebylo. Konkurz totálně ztratil smysl.
Přísloví ale praví, že všechno zlé je k něčemu dobré. Co víc člověka nakopne k dalším výkonům než to, když si o sobě, například v novinách, přečte, že za ním „jeho lidi“ stojí, protože svou práci dělal dobře.
Učitelé veřejně požádali radu, aby své rozhodnutí přehodnotila. Neprotestují a nedávají výpovědi, jako umělci z Národního, ale třeba se i tak městská rada nechá inspirovat kotrmelcem ministra kultury a vyslyší jejich prosbu. Však on i mistr tesař se někdy utne a chybovat je lidské. Důležité ale je chybu napravit. A pracovat tak, aby to vždycky mělo smysl a bylo k dobru věci. Pro žáky, rodiče, učitele, voliče….