Ostružná - Konec 18. století měl v sakrální architektuře zvláštní podobu. Dynamická krása staveb Santiniho a otce i syna Diezenhoferových byla minulostí a typicky českou variantu baroka nahradila strohost a uměřenost nastupujícího klasicismu. Katolické kostely se po osvícenských reformách stavěly podle normovaných plánů, vypracovaných stavebními ředitelstvími ve snaze o jednoduchost a co nejnižší náklady. Později (na konci 19. a na začátku 20. století) většinou procházely přestavbami, takže se autentických sakrálních staveb „josefinského období“ dochovalo poměrně málo. Jednou z nich je kostel v Ostružné, který byl v březnu 2022 na návrh olomoucké pobočky Národního památkového ústavu prohlášen kulturní památkou. Jednoduchá klasicistní stavba bez přílišné zdobnosti byla dokončena roku 1794 a je příkladem venkovské halové sakrální architektury, která za více jak dvě století existence neprošla žádnými významnými stavebními úpravami. Tím, že zůstal zachován v původním stavu, se stal cenným dokladem doby, kdy císař Josef II. s despektem nahlížel na rozmařilost církve a vše podřizoval hledisku účelnosti. Prohlášení kostela za kulturní památku umožní jeho vlastníkovi snáze čerpat finanční prostředky prostřednictvím dotačních titulů na ochranu kulturních památek.
(pm)
Diskuze