Samozřejmě, že není vůbec žádná legrace zadlužit město bez řádné ekonomické analýzy a je legitimní pochybovat. Je to přecejen hodně peněz. Ale nějaké zkušenosti tu jsou.
Úvodem je třeba říci, že o krytém bazénu v Jeseníku se mluví ze dvou důvodů, ekonomického a řekněme turistického. Ten stávající, otevřený je na pendrek. Je ztrátový, netáhne lidi, je zastaralý. Proto přišla radnice s nápadem maximalistického řešení, které umocnily i firmy mající s podobnými bazény zkušenosti. Je to blbost?
V polovině 90. let, kdy seděl Jan Jedlička poprvé v městské radě, investovalo město Jeseník cca 28 mil. Kč do rekonstrukce stávajícího městského koupaliště. Tedy spíše do budovy před ním, kde vznikla herna a malé, nepraktické obchůdky a provozovny. Do samotného bazénu se sice nasypalo nějakých 5 mil. Kč, ale jeho užitná hodnota se nezvýšila ani o kousek. Zůstal tím starým bazénem, ze kterého méně prosakuje voda, ale ve kterém se dá koupat stále jen pár dní v roce. Jaký div, že investované peníze se nikdy nevrátily a nevrátí. O osobní zodpovědnosti, kterýžto pojem tak rád Jedlička používá, ani vidu ani slechu. A Jan Jedlička dnes, pro změnu, opět prosazuje minimalistické řešení, které pravděpodobně dopadne stejně. Doba je dál a lidem nestačí jen plavecký bazén, ale chtějí si vodu užít i jinak, samozřejmě celoročně. Kdyby tomu tak nebylo, byla by návštěvnost českoveského krytého bazénu daleko vyšší. Ale i zde každý rok zaznamenávají nemalou finanční ztrátu. Proto jej chtějí rekonstruovat a s napětím čekají, jak to dopadne v Jeseníku.
Není tedy pochyb o tom, že řešením je opravdu něco nového, lepšího. Řešením finančních otázek by mohla etapizace, když všechno nejdůležitější je skryto v hlavní budově akvacentra - atrakce, plavecký bazén, sauny, restaurace a další prostory. A vše ostatní zůstane otevřeno. I tak je to problém, ale určitě menší než si půjčit na celý rozsáhlý areál. Čtvrteční tříhodinová diskuze zastupitelů a veřejnosti přinesla jedno pozitivní - konečně je do problému vtažena veřejnost a přestává to být záležitostí úzké skupiny lidí. Podnikatelskou veřejnost jsem sice šmahem odsoudil, ale jak se ukázalo, zdaleka nebyli pozváni všichni, kterých se to týkalo. Třebas poměrně silný ubytovatel Chata Čertovy kameny. Úřednický přístup přinesl zklamání nepozvaných. Radnice by si pro podobné případy měla připravit databáze, aby příště nemusela oslovované hledat na poslední chvíli. Nebál bych se toho, a díky odsunutí rozhodnutí o realizaci akvaparku bych to zkusil znova. Ne osobním dopisem, ale výzvou na webových stránkách a ve všech sdělovacích prostředcích, které jsou k dispozici. Bez souznění a podpory místních nemá akvacentrum smysl dělat. A přibudou další informace, které ve čtvrtek chyběly.