Široký Brod - Situace na Jesenicku se v září před 79 lety pomalu, ale stále vyostřovala. Sudetoněmecká krize v Československu spěla ke svému rozuzlení, na jejímž konci mělo být odtržení pohraničního území osídleného převážně německým obyvatelstvem ve prospěch říše. Počet Čechů na politickém okrese Jeseník byl před vznikem samostatného československého státu marginální a příliš se nezvýšil ani po roce 1918. Po dvaceti letech činil pouhá čtyři procenta ze 72 tisíc obyvatel pohraničního výběžku a to samozřejmě vyvolávalo u jesenických Němců pocit nadřazenosti a převahy. Vášně povzbudil Hitlerův projev v Norimberku 12. září 1938, který se stal výzvou k otevřenému protistátnímu vystoupení. Noční masové průvody s hořícími loučemi a zpěvem německé hymny byly tím nejmírnějším projevem. Od vytloukání oken českých státních úřadů a menšinových škol brzy henleinovci přešli k ozbrojeným akcím. Úderné oddílu freikorpsu formované z mladých mužů odmítajících narukovat do československé armády a ilegálně překračujících hranice byly vyzbrojeny a čekaly na rozkaz k útoku. Nervozita stoupla na obou stranách. Okres se vylidňoval, vázlo zásobování a nefungovaly obchody. Tisíce civilistů prchalo přes hranice do Německa, Češi spěšně mířili na Moravu. Válka visela ve vzduchu. Ozbrojené střety v pohraničních obcích naplno vypukly 22. září a freikorps záhy obsadil Zlatohorsko, Vidnavsko a Javornicko. Aby příslušníci 7. hraničářského praporu dislokovaného v Jeseníku zabránili postupu německých jednotek do centra okresu, podminovali most v Širokém Brodě a 23. září dopoledne jej vyhodili do povětří. Zda nálož špatně spočítali nebo zda záměrně použili větší množství trhaviny než bylo nezbytně nutné, dnes už asi nikdo nezjistí. Každopádně exploze měla ničivé účinky nejen na samotný most, ale těžce zdevastovala i budovy v jeho okolí. Nedaleko stojící škola, v níž naštěstí nebyly děti, byla tlakovou vlnou těžce poškozena stejně jako řada dalších domů v okolí. Dokonce v ještě kilometr vzdáleném Hradci byly následkem výbuchu vytlučeny okenní tabulky. Z vojenského hlediska však akce splnila svůj účel. Její následky však byly po Mnichovu Němci náležitě propagandisticky využity a „teror“ Čechů pronikl až na stránky mezinárodního tisku. V nedávné době se na Jesenicko díky starostovi Hradce – Nové Vsi Pavlu Stejskalovi dostaly i dvě nově objevené tiskové fotografie pro americké noviny zobrazující jak následky výbuchu ve škole, tak i výstavbu nového provizorního dřevěného mostu, který vedle původního odstřeleného železobetonového mostu postavili ženisté wehrmachtu během 10. - 18. října. Německá armáda mezitím již od 6. října začala na základě Mnichovské dohody obsazovat jednotlivá pohraniční pásma a její jednotky se z Mikulovic do Jeseníku musely přesouvat přes Hradec. Výbuch v Širokém Brodě tak sice na podzim 1938 upoutal mezinárodní pozornost, ale záhy byl překryt přívalem dalších událostí, proti nimž byl jen malou epizodkou předcházejí válce, jež zanedlouho zasáhla polovinu světa.