Abychom vám mohli poskytovat služby sociálních sítí, používáme na tomto webu soubory cookie. Soubory cookie slouží k osobnímu přizpůsobení obsahu, poskytování reklam na míru. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie.

NA SKOK K SOUSEDŮM...

I když to tak z pohledu zbytku republiky vypadá, Jesenicko rozhodně nepatří k místům, kde lišky dávají dobrou noc. Vždy bylo součástí důležité kulturní oblasti Slezska, jehož větší část se dnes nachází v sousedním Polsku. Ve volném seriálu bychom vás rádi seznámili se zajímavými místy a památkami, které najdete často jen pár kilometrů za státní hranici. Třeba když se vydáte na sobotní výlet na skok k sousedům. Česká minulost Kladska Až do slezských válek v první polovině 18. století patřilo Kladsko (dnes nazývané polsky Kłodzko) mezi kulturně vyspělé a kvetoucí oblasti českého království. Český původ ostatně dodnes dosvědčuje podoba městského znaku – bílý dvouocasý
Demontáž náhrobku Arnošta z Pardubic pro transport na restaurování.

I když to tak z pohledu zbytku republiky vypadá, Jesenicko rozhodně nepatří k místům, kde lišky dávají dobrou noc. Vždy bylo součástí důležité kulturní oblasti Slezska, jehož větší část se dnes nachází v sousedním Polsku. Ve volném seriálu bychom vás rádi seznámili se zajímavými místy a památkami, které najdete často jen pár kilometrů za státní hranici. Třeba když se vydáte na sobotní výlet na skok k sousedům.


Česká minulost Kladska

Až do slezských válek v první polovině 18. století patřilo Kladsko (dnes nazývané polsky Kłodzko) mezi kulturně vyspělé a kvetoucí oblasti českého království. Český původ ostatně dodnes dosvědčuje podoba městského znaku – bílý dvouocasý lev se zlatou korunkou na červeném poli. O tom, jak česká koruna Kladsko ztratila, si řekneme v některém z pokračování tohoto seriálu.

kostela Nanebevzetí Panny Marie
Nyní se však vrátíme zpět do vrcholného středověku. Významnou českou stopu zde zanechal první český arcibiskup Arnošt z Pardubic, rádce a blízký přítel Karla IV. Jako syn královského purkrabího zde strávil dětství a měl prožít zázračné vidění, které zapříčinilo osobní katarzi a ovlivnilo jeho další směřování na duchovní dráze. Město si Arnošt natolik oblíbil, že si jej nakonec zvolil také jako místo posledního odpočinku. Když roku 1364 zemřel, byly jeho ostatky převezeny z jeho sídla v Roudnici nad Labem nikoli do pražské katedrály svatého Víta, ale právě sem, do Kladska.
Arnošt z Pardubic se jako donátor zasadil o rozkvět města i zmnožení jeho uměleckých památek. Díky jeho nemalému přispění byl ve velkolepém slohu vrcholné gotiky vystavěn kostel Nanebevzetí Panny Marie. Základní kámen současné stavby měl být položen roku 1344, zcela příznačně v roce, kdy se on sám stal arcibiskupem. Krátce před svou smrtí dal odkázat kostelu nemalou sumu na další zvelebení. Přestože v raném novověku prošel kotel výraznou barokizací, jeho základní struktura a architektonické formy, včetně nádherné vzdušné síťové klenby hlavní lodi, nesou pečeť vrcholné gotiky parléřovského typu.

interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie
S Arnoštem z Pardubic coby donátorem a příznivcem Kladska byl do počátku 20. století spojen také velmi cenný deskový obraz tzv. Kladské madony. Významná památka gotického deskového malířství, připisovaná okruhu Mistra Vyšebrodského oltáře se na začátku 20. století přestěhovala do berlínských státních muzeí. Je to to jediné, co dnes zbylo z honosného deskového oltáře s malovanými výjevy ze života Ježíše Krista, jenž s největší pravděpodobností kdysi zdobil právě mariánský chrám v Kladsku. Samotný Arnošt z Pardubic je vyobrazen v levém spodním rohu obrazu.

Náhrobek Arnošta z Pardubic a jeho restaurování

V kostele Nanebevzetí Panny Marie se však dodnes nachází druhá významná památka spojená přímo s osobností Arnošta z Pardubic. Náhrobek zhotovený z opuky představuje jeden z vrcholných dokladů gotického sochařství doby Karla IV. Mnozí odborníci jej dokonce spojují s úzkým uměleckým okruhem parléřovského umění, případně jej považují za dílo samotného Petra Parléře, architekta svatovítské katedrály.
Náhrobek z opuky i tumba z červeného mramoru, na níž je postaven, však v průběhu staletí utrpěly nemalé škody. Samotný náhrobek nesl stopy po vystavení žáru a byl na mnoha místech rozlomen. Kromě velkých prasklin procházejících celým blokem některé jeho partie buď chyběly zcela, nebo byly v minulosti neodborně opravovány a tvarově zdeformovány. Také proto bylo v roce 2015 rozhodnuto o komplexním průzkumu památky a jejím restaurování.


Ke spolupráci na projektu, nad ním převzal čestnou záštitu PhDr. Jakub Karfík, velvyslanec České republiky v Polsku, byli v loňském roce přizváni také odborníci z litomyšlské Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.
Náročné a dosud probíhající práce zahrnují nejen kompletní rozebrání náhrobku, jeho základní očištění od prachových usazenin, nevhodných cementových vysprávek ze starší doby a nové zpevnění, ale také další fáze jemného čištění s využitím nejmodernějších technologií, jehož cílem bude v maximální míře respektovat patinu stáří. Teprve po náročném a stále probíhajícím restaurátorském zásahu bude možné vrátit cennou gotickou památku zpět na její místo v interiéru kostela Nanebevzetí Panny Marie.
(alf)

Jak se vám líbil článek? Hodnocení: 4.5 Počet: 2 Nejlepší: 5 Nejhorší: 4

Diskuze

Vybrané video

Chaos v Kontře pokus

Anketa

ZŮSTAŇTE VE SPOJENÍ

POSLEDNÍ ČLÁNKY

POSLEDNÍ TWEETY

© 2024 Zakopcem.cz