Pak jsem si vzpomněl. Sice jsme se o tom nebavili, ale mohlo to pomoci cyklistům z obou stran hranice, zatím.
Turistický ráj Jesenicko se rozvíjí navzdory aktivitám nejrůznějších úřadníků, kteří jej vyhlásili už v roce 1996 se založením okresu. O tom, že Jeseníky se dostávají do širšího povědomí jsme se mohli přesvědčit v pátek v Penzionu Nodus. Přednášel zde Libor Matějka o cyklistice. Jen tak mimochodem se zmínil o tom, že špičkoví cyklisté sem rádi jezdí, protože délka kopců v Jeseníkách alespoň trochu připomíná Alpy. A tak jezdí třebas nahoru dolů Dlouhé stráně či Praděd a pochvalují si, jak se jim dobře trénuje. A se servisem kolem za české ceny. Ti, kdo se cyklistice věnují, zase vědí, že na naše závody jezdí řada polských cyklistů, kteří budou mít pomalu místní terény projeté stejně, jako ti naši. A líbí se jim.
Jak s tím potom koresponduje neustálá snaha Lesů České republiky likvidovat značené a za hranicí okresu populární cyklostezky nevím. Možná jim vadí, že sem ti darebáci na kolech vůbec jezdí. Že tady nechávají své peníze. Že řada místních majitelů penzionů je na nich finančně závislá. Je to stále dokola. Lesáci likvidují stezky, cykloturisté nadávají, hoteliéři lamentují a myslivci, ti by po bikerech nejraději stříleli. Pokud nevěříte, zajďete si třebas na Rejvíz přes Čertovy kameny. Turista - tvor nevítaný. Asi to bude chtít nový piktogram.
Kolo prý do lesa nepatří, protože je to stroj. Od cyklistů jsem v lese žádné škody neviděl. Od lesních strojů a nákladních aut všude tam, kde se těží. Jaksi se ta těžba dřeva s cykloturistikou nemají rádi. Teď jde jen o to, zda to někdy skončí. Možná by to nemusel být špatný námět pro Jesenickou rozvojovou. A jeho realizace by nestála žádné peníze.