Nejprve ostentativní nezájem většiny podnikatelů v turistickém ruchu alespoň názorově se podílet na stavbě století - akvacentra v Jeseníku. Záměr města je to jistě chvályhodný, ale současně nebezpečný jak ekrazit. Stačí jedna chyba, jeden špatný krok a městské finance vyletí do povětří. Proto pozvali padesát podnikatelů a přišli pouze tři. Přitom není nic špatného říci úřadníkům samosprávy, že projekt akvacentra je ekonomický nesmysl a že něco jiného je potřebnější. Tato zpětná vazba však jaksi nezafungovala a já bych dnes nechtěl být v kůži těch, kteří o celý projekt mají obhajovat či o něm rozhodovat. Občané mají dostatek informací, ale ruku na srdce, mají jiné starosti a o věci veřejné se začínají zajímat až tehdy, když už se s nimi moc dělat nedá. Třebas to v městském kině bude jiné. Každopádně by do té doby mělo město Jeseník přijít s krátkým výcucem pro a proti, aby tomu rozuměl i Franta Vomáčka a bylo o čem hovořit. Nicméně, podnikatelé svým nezájmem rovněž něco řekli. Třebas to, že když někdo rozhodne blbě, oni zůstanou čistí. Ale nakonec zapláčeme všichni.
Druhá akce, o které jsme se dozvěděli až den před jejím konáním, měla být z jiného soudku. Ale nebyla. Antonín Fryč z firmy Warex přišel s myšlenkou založit v okrese Jeseník něco jako Klub podnikatelů. I když hovořil spíše o společenském vyžití, zapletla se mu do jeho řeči i malá nátlaková čísla o zaměstnancích, vlivu podnikatelů a některé podivnosti stran členství v klubu, který by byl napojen na stávající a existující podobný klub Erbia. Ale to nebylo až tak důležité. Na setkání pozval podle svého názoru na padesát představitelů nejvýznamnějších firem okresu (nějak se nám ta padesátka rozmáhá :o)). Do Hotelu Slovan jich dorazilo trochu méně, ale skepse nad jeho nápadem se dala krájet. Diskutovat se nikomu nechtělo a všichni pasivně čekali, co bude. Špatní lidé ve špatný čas na špatném místě. V řeči těch mála tří diskutujících (že by opět směrodatné procento?) se objevily i názory o snaze vydělat na nebohých podnikatelích, které věru důstojné vůbec nebyly. Snaha Antonína Fryče je do značné míry pochopitelná, ale bohužel byla uchopena poněkud naivně a s neznalostí jesenických reálií. Podobných snah zde bylo několik a všechny troskotaly z důvodu příliš malého jesenického písečku a příliš velké různorodosti zájmů zainteresovaných. Důvodů, doufejme dočasného, neúspěchu celého projektu by bylo lze jmenovat hodně. Ale když už si podnikatelé navzájem vyčítají, že chtějí vydělat, je to na pováženou, kdyby to stokrát nebyla pravda. Nějak se to všechno zvrtává do starých kolejí. A do toho se ještě komunisté ujímají vlády v krajských samosprávách...