„Odkrývání historie je pravá detektivka,“ říká Roman Janas. Příběh jako z Hollywoodu. Expozice věnovaná válečným zajatcům získala nové fotografie.
Česká Ves - Představovat jesenické veřejnosti Romana Janase je nošením dříví do lesa. V prostorách bývalé českoveské školy (nad prodejnou Jednota) vybudoval s podporou obce muzeum s expozici věnovanou válečným zajatcům, kteří byli v letech 1940 - 45 jako otrocká pracovní síla nasazeni na Jesenicku. A právě zde na konci června přivítal i vzácnou návštěvu, která mu pomohla odhalit další tajemství o nedobrovolném osudu těch, které plány nacistů na ovládnutí Evropy zavály do kraje pod Pradědem. „V průběhu války prošlo Jesenickem minimálně šest tisíc válečných zajatců, ale protože dokumenty úřadu práce v Jeseníku, který jejich „přísun“ z kmenového tábora v Lambinovicích zajišťoval, byly na konci války takřka kompletně zničeny, jde o mravenčí a takřka detektivní práci,“ říká Roman Janas, jemuž se podařilo kontaktovat jednoho z potomků anglických zajatců nasazených na Jesenicku a pozvat ho do České Vsi. „David Pitt s manželkou Christinou Alkaff přijeli do muzea v České Vsi 27. června, protože chtěli zjistit více o osudu Davidova otce Phillipa Bennetta Pitta - válečného zajatce číslo 9864/VIIIB z pracovních komand ze Žulové a Mikulovic. Kuriózní na celé záležitosti je, David ještě před rokem nevěděl, že jeho otec byl za války zajatcem. Otce totiž ztratil v raném dětství a až teprve před rokem, když stěhoval maminku do domova důchodců, objevil deník, který měl při návštěvě muzea sebou. Pro něho, ale i pro nás zasvěcené, je tento nález hotovým pokladem, protože se v něm nachází spousta fotografií, na kterých jsem poznal i jiné válečné zajatce z blízkých komand, které se mi podařilo už dříve vypátrat,“ vysvětluje Roman Janas a pokračuje: „Zajatecké tábory na Jesenicku byly na jaře 1945 evakuovány a válečné zajatce čekala namáhavá cesta do vnitrozemí. Philip Bennet Pitt s ostatními britskými válečnými zajatci prošel přes Kouty nad Desnou, Sobotín, Šumperk, Bludov, Zábřeh až na Svitavsko, kde v okolí Rudoltic byli zajatci ubytováni na jednom statku. Zde se mu však podařilo ukradnout kolo a z komanda utéci. Dostal se k partyzánům a na sklonku války se v prostoru Českomoravské vrchoviny zúčastnil útoků na ustupující německé jednotky. Po skončení bojů se přes Pardubice a Prahu vrátil do rodné Anglie.“ Roman Janas, který opět získal několik střípků do své mozaiky, na závěr dodává: „Bylo to velice přátelské setkání a díky Lucii Kuncové a jejímu příteli, kteří se zhostili role překladatelů (za což jim moc děkuji), jsme si velice dobře rozuměli. Díky tomu, že jsem poznal na fotografiích i jiné muže a na jednoho z nich mám kontakty přímo v Anglii, dojde k seznámení rodin válečných zajatců z fotografie.“
Po odjezdu anglické návštěvy Roman Janas nelenil a s detektorem kovů ihned vyrazil do lomu u Žulové, kde měl Philip Bennet Pitt za války pracovat. Objev anglického knoflíku a víčka od anglické konzervy z potravinových balíčků Červeného kříže (na snímku), pak jen potvrdil, že tady angličtí zajatci za války skutečně byli!
(pm)
Diskuze