V posledním čísle loňského roku jsme oznámili, že prestižní ocenění Jesenický Huňáč změní trochu image. Dosavadní patinovaný sádrový huňatý medvěd bude nahrazen skleněnou lunetou s motivem. Vypsali jsme výběrové řízení právě na motiv na lunetě, i když máme v našich řadách několik zkušených a nápaditých grafiků. Měli jsme v redakci představu, že se do návrhu zapojí veřejnost stejně jako před 15 lety. Jsou tady tři nebo čtyři umělecké školy, jedna z nich dokonce soukromá. Jesenicko má kvalitní učitele kreslení na základních školách, spoustu nadaných dětí, které vyhrávají ceny na republikové úrovni. Osobně znám řadu šikovných mladých lidí, kteří tvoří v soukromí, ale i vystavují. Jakoby se po všem zem slehla. Něco jsme udělali špatně? Že by symbolická odměna 3000 Kč byla moc nízká? Že by nikomu nestálo zato ukázat svůj nápad, své chápání prestižního ocenění, které patří na Jesenicku i jinde spíše k netradičním? Že by umělci na Jesenicku vymřeli či se odstěhovali do vnitrozemí? Že by nikdo nestál o Huňáče? Že by Lenin...?
Při mé pravidelné návštěvě Zlatého Chlumu jsem se mezi několika huňatými Pradědy dozvěděl, že výběrové řízení bylo nesrozumitelné. Odjinud zase to, že když jsme z piety k Tomáši Krajíčkovi zrušili Jesenický bál, zrušili jsme i letošní Huňáče. Že by to byly ty pravé důvody?
Možná bylo výběrové řízení nesrozumitelné, těžko posoudit. Ale prestižní ocenění jsme v žádném případě nezrušili. Naopak. Novou cenu v podobě lunety děláme pro její zatraktivnění. Aby bylo ještě více patrné, že aspoň regionální noviny, či chcete-li firma, dokáže ocenit um zdejších lidí. Když už nikdo jiný. A každoročně to děláme ve spolupráci s širokou čtenářskou veřejností, která stále ještě není úplně apatická. Asi nemusím připomínat, že náklady s vyhlašováním Huňáčů nám neproplácí žádný úřad ani grant. Chápeme to jako daň tradici. Ale možná jsme nepochopili, že o Huňáče vlastně nikdo nestojí. Nechce se mi tomu věřit. Z vlastní podnikatelské zkušeností vím, jak potěší sebemenší ocenění práce, kterou normální lidé dělají nejen pro peníze, ale i pro peníze. Stejně jako většina těch firem, která se na chudém jesenickém trhu ještě drží. Daleko lépe je to vysvětleno ve vyznání fotografa Martina Kosaře, který bude mít výstavu v Klubu Plíživá Kontra. Stojí to za přečtení.
Takže si dovolím touto cestou oznámit všem, kdo umí svou myšlenku ztvárnit na papíře, nechť se zapojí. Termín uzávěrky výběrového řízení jsme posunuli na 20.únor. Motiv na skleněné lunetě by měl splňovat tři základní kritéria - vztah k názvu ocenění Jesenický Huňáč, k Jesenicku a jednoduchost provedení. Prostor je široký - od realistické kresby po karikaturu, veselý symbol či schematičnost. Motiv a nápis Jesenický Huňáč 2006 by měl respektovat malou velikost plakety, provedení zase možnosti pískování, tzn."barva" maximálně černo - šedo - bílá a nejlépe pouze linka. Na zalepenou obálku napište Jesenický Huňáč a doručte jej na adresu redakce v termínu. Technické podrobnosti jsou na našich webových stránkách, ale rádi je vysvětlíme po telefonu či při návštěvě redakce.
Ačkoliv na to nevypadám, na myšlenku Huňáče věřím. A stejně tak věřím, že i všichni, kterým v životě o něco jde.