O festivalech malých i velkých
Přiznávám O festivalech malých i velkých
Přiznávám se bez mučení – byť nejsem hudebními festivaly moc kovaný, představa návštěvy nějakého monstrózního podniku dimenzovaného pro desetitisíce návštěvníků mi připadá rok od roku méně atraktivní a když to tak půjde dál, za pár let se zařadí někam mezi čekání ve frontě v supermarketu a hledání místa na přecpané pláži. Ne snad, že by mě nelákala myšlenka vidět spoustu kapel za vcelku výrazné množstevní slevy – možná je to právě ta masovost, která mě od podobných akcí odrazuje. Zejména v létě mi stačí málo k tomu, abych se z návštěvníka stal něčím jako speciálním komandem soustředěným na jednu misi a odfiltrovávajícím ostatní podněty: “Najdi vodu. Schovej se do stínu. Pokus se najít místo, odkud lépe uvidíš. Neztrať se. Nebuď nervózní a nikoho nezabij, tví spolunávštěvníci za nic nemůžou.”
K čemu ale naopak cítím čím dál tím větší náklonnost jsou podniky menší, regionální festivaly organizované v malých týmech, akce, na jejichž začátku stojí klidně i bláznivý nápad a kreativita v žilách. Ocením, když se pořadatelé pokouší překonat nějaké technické a administrativní bariéry či oživit prostor, který naplnil rajský plyn poklidné stagnace či – v tom horším případě – nahlodal zub času. Patří muzika na hrad? Či do jeho trosek? Co takhle stará továrna? Vojenský objekt? Lom či koupaliště? Žánrové zaměření je pak vlastně vedlejší – jistě, asi není nejlepší nápad zkoušet pořádat festival pohanského black metalu v kostele svaté Doroty, ale jinak si myslím, že bariéry jsou ve většině případu spíše čáry na papíře či v hlavě, které lze vygumovat.
Dokončení na straně 2
O festivalech ...
Dokončení z titulní strany
Podobné akce se konají kolikrát přímo za našimi humny či v lokalitách, kam nám nedělá problém zajet na výlet. Nechte při svých letních toulkách působit svou zvědavost a navštivte třeba i akci, která ještě nemá vybudované renomé, či jejíž renomé jste si nestihli ověřit. Kolikrát se stane, že právě podnik bez hvězdy v nezvyklé lokalitě bude disponovat spíš unikátní atmosférou, než podnik, který se již stal značkou. Nezřídka se návštěva regionálních festivalů podobá nákupu regionálních produktů – nikdo vám nezaručí špičkovou kvalitu, ale oproti běžnému spotřebnímu zboží to má něco navíc. Tak tedy – nechte si chutnat!se bez mučení – byť nejsem hudebními festivaly moc kovaný, představa návštěvy nějakého monstrózního podniku dimenzovaného pro desetitisíce návštěvníků mi připadá rok od roku méně atraktivní a když to tak půjde dál, za pár let se zařadí někam mezi čekání ve frontě v supermarketu a hledání místa na přecpané pláži. Ne snad, že by mě nelákala myšlenka vidět spoustu kapel za vcelku výrazné množstevní slevy – možná je to právě ta masovost, která mě od podobných akcí odrazuje. Zejména v létě mi stačí málo k tomu, abych se z návštěvníka stal něčím jako speciálním komandem soustředěným na jednu misi a odfiltrovávajícím ostatní podněty: “Najdi vodu. Schovej se do stínu. Pokus se najít místo, odkud lépe uvidíš. Neztrať se. Nebuď nervózní a nikoho nezabij, tví spolunávštěvníci za nic nemůžou.”
K čemu ale naopak cítím čím dál tím větší náklonnost jsou podniky menší, regionální festivaly organizované v malých týmech, akce, na jejichž začátku stojí klidně i bláznivý nápad a kreativita v žilách. Ocením, když se pořadatelé pokouší překonat nějaké technické a administrativní bariéry či oživit prostor, který naplnil rajský plyn poklidné stagnace či – v tom horším případě – nahlodal zub času. Patří muzika na hrad? Či do jeho trosek? Co takhle stará továrna? Vojenský objekt? Lom či koupaliště? Žánrové zaměření je pak vlastně vedlejší – jistě, asi není nejlepší nápad zkoušet pořádat festival pohanského black metalu v kostele svaté Doroty, ale jinak si myslím, že bariéry jsou ve většině případu spíše čáry na papíře či v hlavě, které lze vygumovat. Podobné akce se konají kolikrát přímo za našimi humny či v lokalitách, kam nám nedělá problém zajet na výlet. Nechte při svých letních toulkách působit svou zvědavost a navštivte třeba i akci, která ještě nemá vybudované renomé, či jejíž renomé jste si nestihli ověřit. Kolikrát se stane, že právě podnik bez hvězdy v nezvyklé lokalitě bude disponovat spíš unikátní atmosférou, než podnik, který se již stal značkou. Nezřídka se návštěva regionálních festivalů podobá nákupu regionálních produktů – nikdo vám nezaručí špičkovou kvalitu, ale oproti běžnému spotřebnímu zboží to má něco navíc. Tak tedy – nechte si chutnat!