Abychom vám mohli poskytovat služby sociálních sítí, používáme na tomto webu soubory cookie. Soubory cookie slouží k osobnímu přizpůsobení obsahu, poskytování reklam na míru. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie.

O zaniklých osadách Jesenicka s Pavlem Macháčkem

Ve čtvrtek 20. ledna se v Centru společných aktivit uskutečnila další přednáška pořádaná v rámci Akademie III. věku pro seniory z Jeseníku i polské Nysy

Pavel Macháček (vlevo) přednášel v rámci Akademie III. věku o zaniklých osadách Jesenicka.

Jeseník - Historik, spisovatel a publicista Pavel Macháček (vlevo) hovořil na téma zaniklých osad Jesenicka – seznámil posluchače s příčinami demografických změn na Jesenicku v průběhu minulého století a představil řadu konkrétních míst, po nichž dnes nezbyly již skoro žádné stopy.
Pavel Macháček se historii Jesenicka dlouhodobě věnuje, což dokládají nejen jeho výroční publikace o historii Mikulovic či Supíkovic nebo články publikované na stránkách Jesenického týdeníku, ale především knižní série “Zmizelé Jesenicko”, která se v listopadu loňského roku dočkala třetího dílu. V něm se Pavel Macháček spolu s historičkou Michaelou Neubaerovou zabývají poutními místy regionu, předchozí dva díly série se však zaměřují na úplně či téměř zaniklé sídelní jednotky Jesenicka. To bylo také tématem přednášky, kterou opět navštívili i hosté z Polska.
Zatímco dnes má okres Jeseník stěží 38 000 obyvatel, před druhou světovou válkou jich na identickém území žilo 72 000. Co bylo příčinou takového demografického propadu? Pavel Macháček na to jasně a přehledně odpověděl v první části přednášky. Za dob habsburské monarchie bylo Jesenicko průmyslově vyspělým krajem s většinovým podílem německého obyvatelstva, kde dominoval textilní průmysl, kamenictví či vápenky. Vznik Československa Němci nepřivítali zrovna s nadšením, avšak region se začal zmítat v problémech až po roce 1929. Vlivem celosvětové hospodářské krize přišla spousta lidí na Jesenicku o práci a mnozí obyvatelé uvěřili slibům SdP či NSDAP o prosperitě pod hlavičkou národního socialismu. V roce 1938 bylo Jesenicko jako celé Sudety připojeno k nacistickému Německu, přičemž docházelo k systematickému vyhánění českého obyvatelstva. Karta se obrátila po druhé světové válce, kdy došlo k systematickému odsunu německého obyvatelstva na území poražené říše. Téměř celé obyvatelstvo Jesenicka bylo vysídleno.
Po odsunu Němců bylo Jesenicko dosídlováno nejen obyvateli z vnitrozemí, ale také řadou expatriátů či příslušníků národnostních menšin – Čechy z Volyně či Podkarpatské Rusi, rumunskými Slováky, Řeky prchajícími před občanskou válkou, Bulhary či Rumuny. Nikdy jich ovšem nebylo tolik, aby vyrovnali původní počet obyvatel. Často se jednalo o chudé přistěhovalce, kteří na Jesenicko přicházeli se snem o vlastním hospodářství a lepší budoucnosti. Osídlovali primárně lukrativnější a úrodnější lokality, do menších sídel se stěhovali málo, potažmo je brzy opouštěli.
Sen o vlastním gruntu rozbila mnohým komunistická politika kolektivizace venkova. Spojování do zemědělských družstev namísto vlastního hospodaření mnohým vzalo ten jediný důvod, proč na venkově zůstávat. Zejména ti mladší z přistěhovalců se začali přesunovat spíše do průmyslových center (např. na Ostravsko) za lepším výdělkem a službami. Na vylidněných osadách se rychle začal podepisovat zub času. Opuštěné domy byly rozebírány na tehdy nedostatkový stavební materiál a dílo zkázy dokonala armáda, která zbylé budovy v letech 1959-1960 zlikvidovala.
V druhé části přednášky se Pavel Macháček zaměřil na konkrétní osady a vísky, které dnes již na mapách nenajdeme. Za pomocí fotografií, pohlednic či kreseb představil například osud osady Růženec, Jedlová, Hřibová, Hraničky, Hraničná, Hamberk či Annín. Ke každému místu přihodil nějakou perličku - tušili jste například, že v Hraničné se těžila železná ruda a část zatopených štol se dnes používá k potápěčskému výcviku? Pestrý svět zájezdních hostinců, malebných kapliček a skromných lidí pracujících na svých usedlostech působil místy tak živým dojmem, že se až nechtělo věřit aktuálním fotografiím, kdy z oněch lokalit zbyly jen ruiny, základy domů, zemědělské valy – nebo vůbec nic.
Přednáška Pavla Macháčka byla velice zajímavá, pečlivě připravená a prezentovaná se suverenitou znalce. Není proto divu, že její závěr doprovázel potlesk a že během odpoledne došlo i na jakousi improvizovanou autogramiádu – někteří senioři si od autora nechali podepsat dříve zakoupené knihy a i po skončení přednášky se živě debatovalo u stolu s občerstvením. Komu není minulost regionu lhostejná, tomu budou knihy Pavla Macháčka spolehlivými průvodci – a závěrečnou dobrou zprávou je, že série “Zmizelé Jesenicko” bude mít pokračování zabývající se zaniklými továrnami, výrobnami a technickými díly obecně.
(jj)

Jak se vám líbil článek? Hodnocení: 5.0 Počet: 2 Nejlepší: 5 Nejhorší: 5

Diskuze

Vybrané video

Chaos v Kontře pokus

Anketa

ZŮSTAŇTE VE SPOJENÍ

POSLEDNÍ ČLÁNKY

POSLEDNÍ TWEETY

© 2024 Zakopcem.cz