Nové vedení radnice se rozhodlo od těchto praktik distancovat, ale ouha. Už jedno z prvních výběrových řízení za jejich vlády, na vedoucí Oddělení sociálně právní ochrany dětí, jim muselo otevřít oči.Ačkoliv komise vybrala dlouholetou a zkušenou pracovnici Alenu Kalinovou, tajemník navzdory výsledku jmenoval do funkce Kristýnu Michálkovou, která doposud zastávala funkci jeho personalistky (a musela tak být minimálně svědkem metod „vybírání“ těch správných lidí v minulosti). Minulý týden jsme mohli být svědky další metody, jak do funkcí dosadit ty správné lidi. Tím správným člověkem měl být Pavel Juřík, bývalý vedoucí Oddělení informatiky, který z této funkce odešel do soukromé firmy Gastro Mach. Zde však dlouho nevydržel a po roce se vrátil na městský úřad. Jeho touha po návratu byla tak silná, že nastoupil dokonce jen jako záskok za mateřskou dovolenou do funkce vedoucího správního odboru. Letos na podzim by mu působení na úřadě mělo skončit…
První pokus tajemníka instalovat Pavla Juříka na uvolněné místo informatika se nezdařil poté, co vedoucí tohoto oddělení a jeden z nejkvalifikovanějších informatiků široko daleko Lubomír Věstinský požadoval odbornost, nikoliv kamaráda, za kterého budou pracovat ostatní. Informatika na úřadě byla i díky Juříkovi velmi zanedbaná a dát ji dohromady nelze slovy, ale prací.
Na místo tedy bylo vypsáno výběrové řízení, jehož vítěze šlo snadno tipovat. Někdo najmenoval do výběrové komise lidi, kteří to měli zabezpečit a jejichž znalost problematiky byla minimální. Na druhou stranu jejich loajálnost byla až slepá. Jak jinak si vysvětlit hloupý až fraškovitý způsob výběru toho nejlepšího? Bez ohledu na kvalitu ostatních uchazečů totiž „komise vybrala“ Pavla Juříka, který na testu odbornosti vyhořel a skončil až čtvrtý ze šesti uchazečů. Celý průběh „výběrového řízení“ popisujeme na jiném místě tohoto vydání. Ale zde už vedení města zareagovalo a celé řízení muselo být kvůli chybějícím pravidlům hodnocení zrušeno.
V Jeseníku jsem tak byli opět svědky jednoho z Parkinsonových zákonů úřední absurdity: „Každá instituce, která zaměstnává více než sto lidí, je soběstačná; může fungovat sama pro sebe a nepotřebuje styk s veřejností.“ A na nás, tupých občanech, je, abychom to „jenom“ financovali. Pokud to nové vedení myslí s pozitivními změnami vážně, musí vrátit slovům jejich původní obsah a ucházet se tak o ztracenou důvěru veřejnosti. Rozdíl mezi vybírat a dosazovat je opravdu znatelný.
Diskuze