Abychom vám mohli poskytovat služby sociálních sítí, používáme na tomto webu soubory cookie. Soubory cookie slouží k osobnímu přizpůsobení obsahu, poskytování reklam na míru. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie.

Poklad z báně širokobrodského kostela

Obsah schránky nalezené v báni širokobrodského kostela.

Ze skleněné schránky se na pracovníky jesenického archivu vysypala cenná kolekce mincí a bankocetlí.

Široký Brod -  Od poloviny 90. let minulého století prochází většina kostelů na Jesenicku po půl století zanedbávání rozsáhlejšími rekonstrukcemi. Letos se rozběhla rekonstrukce kostela Povýšení sv. Kříže v Širokém Brodě, jejíž první fází je výměna krovů věže kostela, který byl postaven jako filiální roku 1825 a byl součástí mikulovické farnosti. Teprve roku 1892 zde vznikla samostatná farnost.

Nejmladší soubor mincí vložený do skleněné schránky v báni širokobrodského kostela za stavebních úprav v roce 1885.

Při červnovém sejmutí báně z věže kostela čekalo po demontáži makovice a jejím otevření na pracovníky Státního okresního archivu v Jeseníku velké překvapení. „Makovice obsahovala skleněnou schránku obsahující vedle pamětních zápisů i bohatý numismatický materiál. K jejím otevření došlo po 134 letech od poslední renovace věže a jejího osazení hodinami v roce 1885,“ přibližuje okolnosti nálezu Květoslav Growka a přibližuje jeho obsah: „První depot pochází z 15. září 1825 a byly v něm nalezeny mince z doby před vládou tehdejšího rakouského císaře Františka I. Nejstarší mince nese datum 1669. Většina mincí zachycuje peněžní vztahy za vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II., tedy éru, kdy se Široký Brod po prohrané válce s Pruskem ocitl u nově vytyčené státní hranice mezi habsburskou monarchií a jejím rozpínajícím se severním sousedem. Zajímavé je i zařazení mincí tehdejšího úhlavního rakouského nepřítele pruského krále Fridricha II., jež nemělo symbolizovat nějaké vyjádření loajality vůči němu, ale spíše postihovalo dramatickou změnu, kterou lidé na Jesenicku tehdy zažívali. Vlastní dobu výstavby kostela v roce 1825 za vlády císaře Františka I. lze považovat za určitý mezník, od nějž můžeme zpětně sledovat, jak se záležitosti politické a státní promítly do peněžních vztahů. Inflace z doby protinapoleonských válek a otřesný státní úpadek v roce 1811 vyvolaly v obyvatelstvu takovou reakci, že vkladatelé neopomenuli nejen vzpomenout drahotu, bídu a znehodnocení peněz, ale dokázali toto i cílevědomě doložit. A tak vedle sebe leží inflační mince a bankocetle spolu s mincemi představujícími návrat kvalitnější měny. Do depotu opět byly vloženy i mince právě platné v sousedním Prusku, které v té době již bylo spřáteleným státem protinapoleonské koalice. Druhý depot pochází z doby renovace věže a osazení hodinami ze dne 31. 5. 1885, tedy z doby vlády císaře Františka Josefa I.. Tento soubor mapuje mince i papírové peníze, které již ukazovaly na zánik konvenční měny a vznik nové měny rakouské, včetně vytvoření rakousko-uherského soustátí.

(pm)

Jak se vám líbil článek? Hodnocení: 3.0 Počet: 1 Nejlepší: 3 Nejhorší: 3

Diskuze

Vybrané video

Chaos v Kontře pokus

Anketa

ZŮSTAŇTE VE SPOJENÍ

POSLEDNÍ ČLÁNKY

POSLEDNÍ TWEETY

© 2020 Zakopcem.cz