Podívejme se stručně na lázeňskou ředitelskou odyseu. Blahoslava Lovečka z funkce ředitele (tehdy státních) lázní odvál revoluční vichr.Po něm nastoupil Petr Šonka, do té doby ekonomický náměstek. Tomu ale zlomilo vaz jeho členství v KSČ, nemluvě o podivné aféře s prodejem Lékařské vily. Na jeho místo nastoupil Karel Mičánek. V květnu roku 1995 byl ze své funkce odvolán. Důvody se přísně tajily, avšak v kuloárech se hovořilo o zvláštních výsledcích výběrových řízení u rekonstrukcí Ostravice (dnešní Ripper) a kuchyně v objektu sanatoria Priessnitz. Mičánkova éra skončila a započala éra Zdeňka Machálka. V březnu 2001 se však překvapivě rozhodl odstoupit, také ze zdravotních důvodů. Další v pořadí Pavel Václavík byl ředitelem až do pátku 28.ledna 2005. Poslední “pravý” generální ředitel Jiří Staňa byl odvolán z funkce 19.10.2005. Do horkého křesla usedl prvního února a vydržel v něm tak pouhých osm měsíců. Pověřený ředitel Václav Daniel končí k 31.3.2006, takže neustál ani 6 měsíců.
Z uvedeného vyplývá, že životnost ředitele této známé regionální firmy se stále snižuje. Vysvětlení může být jen trojí. Majitelé programově vybírají neschopné nešťastníky. Vzhledem k minulosti některých z nich to můžeme s vysokou pravděpodobností zamítnout. Nebo ve vedení lázní řádí nějaká neznámá choroba, nazvěme ji pracovně ředitelská chřipka, která je patrně hluboko zažraná v nábytku ředitelské kanceláře. Chřipka však působí ob jednoho ředitele a nemá žádné časové zákonitosti. Taky blbost
Třetí možnost je nejpravděpodobnější. Majitelé se rozhodují při odvolávání ředitelů na základě jiných než managerských kritérií. Pokud někdo divoce privatizoval v devadesátých letech, ještě to neznamená, že je schopný něco řídit. V kuloárech se hovoří o socialisticko-subjektivních hodnoceních kvality práce ředitele. Ať je to jakkoliv, “cosi” to o majitelích vypovídá. A každopádně stále kratší a kratší funkční období neprospívá ani dobrému jménu firmy ani prosperitě lázní. A potažmo ani Jesenicku.