Pokud si chcete v této zemi legálně hájit svou čest či své peníze, pouštíte se na tenký led takzvaného právního státu, kterým prý Česká republika je. V praxi pak zjistíte, že platí to, že nic neplatí. Hlavně tedy právo silnějšího a staré dobré kontakty. Kdo je nemá či nemá peníze, nemá ani právo. A policie?
I Jesenicko je plné příkladů okradených lidí, kdy policie nekoná nebo koná pouze formálně, papírově. Zákon je evidentně na straně zločinců. Ve své novinářské praxi se s tím setkávám stále častěji. Okradli vás? To je váš problém. My jsme ti hoši, kteří nosí uniformy a berou plat, tak do našich věcí nestrkejte nos. A místo o občana, který je platí, se špičky policie zajímají o to, kdo je u moci a komu dnes bude nutno sloužit a kdo jim bude sedět na penězích. Včera Bublan, dneska Langer. Tak na shledanou, musíme vyplnit ještě nějaké papíry.
A u soudu? Kdo nezažije, neuvěří. Z bílého je černé a z černého je bílé dříve, než se nadějete. Soudce koná tak, jak mu velí co? Jeho svědomí, odbornost, lenost nebo smysl pro spravedlnost? Je běžné, že se soudci znají s právníky a všichni se státními zástupci, kteří rozhodují, co s vaším případem. Každý nechť si doplní podle svých zkušeností. Za této situace se domoci práva je v Česku velmi těžké, ne - li nemožné. A do takové situace nejspíše zabředl i Pavel Slíva.
Podle dostupných informací si socialisticko-komunistická radnice v ČR začala hrát na rok 1948. “Potřebujeme koupit akcie technických služeb? Nabídneme za ně tolik , aby držitel nedej bože moc nezbohatl. A vůbec, vyvlastníme ho, šmejda jednoho.” Určitě to také znáte, milí DIKové. Tenkrát si to mohli komunisté dovolit proto, že zašlapali do země jakýkoliv odpor. Říkali tomu rudý teror. Dnes už to tak jednoduše nejde, a tak se všichni tváří, jak je všechno legální. Najatí právníci dělají to, za co jsou placeni. Zastupitelé schvalují neschvalitelné a svorně vás oškubou. A když je potřeba, tak třeba i město, které mají zvelebovat.Všichni s máslem na hlavě se totiž cítí beztrestní, nepostižitelní. Kolektivní orgán rozhodl, tak co (Srovnejte například s pozemky pod městskou tržnicí. Taky se vlastně nic nestalo.)
Všichni kolem toho chodí jako kolem horké kaše, ale Pavel Slíva vyslal jasný signál: V tomto státě právo a spravedlnost neplatí. A když není zbytí, je třeba vzít právo do svých rukou. Ne, neschvaluji vraždu, ale dovedu si představit ten pocit beznaděje, který musel zažívat. Češi nejsou Maďaři nebo Francouzi. Nevyjdou do ulic, když se jim nelíbí zákony a zvůle moci. Pavel Slíva to udělal, po svém. Vzal s sebou pár těch, co si mysleli, že mohou všechno. A všechno zlé je na něco dobré. Od minulého pondělí to nemá nikdo jisté, protože stejně se mohou zachovat i další. Pokud se s katastrofální situaci práva v tomto státě něco nestane.