Jeseník - Zima a Jeseníky - to tak nějak automaticky patří k sobě. Tedy vlastně spíše patřilo, neboť dnes už toto pravidlo platí tak jednou za deset let. Ty tam jsou totiž časy, kdy sněhová pokrývka ležela i v nižších polohách Jesenicka od prosince do března, a mrzlo, až praštělo. Dnes se už bez umělého sněhu neobejdou ani v tradičních lyžařských střediscích. Před 50 lety ale jeseničtí sáňkaři ještě věřili, že zima přijde. Na Zlatém Chlumu se totiž na dráze jezdilo už za Němců a v 50. letech místní nadšenci starou a zanedbanou trať obnovili. V první polovině 60. let se na zdejší sáňkařské dráze konala mistrovství republiky i mezinárodní závody. Vylepšování výstroje ale vedlo ke zvyšování rychlosti závodníků a potřebě úpravy závodní dráhy. Ta tak byla v letech 1963 - 66 postupně přebudována a právě před 50 lety byly na ní dokončeny nízké zatáčky s překlopením, které z jesenické dráhy udělaly jednu z nejmodernějších v Evropě. Práce byly provedeny v akci Z a členové oddílu je v rámci tisíců brigádnických hodin odpracovali zdarma. Bohužel v následujících letech dráha vždy “uplavala” dříve než došlo ke konání velkých závodů a stále více bylo jasné, že budoucnost bude patřit už jen drahám s umělým chlazením. Sáňkařský sport však v konkurenci ostatních zimních sportů představoval pouhou Popelku a Jeseník se nacházel příliš daleko od Prahy. Na výstavbu uměle chlazené dráhy na Zlatém Chlumu se tak už nikdy nenašly peníze a časy zašlé slávy tak dnes připomíná jen zažloutlý papír okresních novin Naše slovo z 27. října 1966 s nepříliš kvalitní fotografií přibližující právě dokončené klopené zatáčky jesenické sáňkařské dráhy.