Každopádně by bylo dobré, kdyby šli volit všichni, kteří si uvědomují, že jsou na světě, a že volební právo není dar od Boha. Kupodivu je však stále dost těch, kteří pouze přežívají, nadávají, kudy chodí a volební místnost si pletou s hospodou. Je však také mnoho lidí, kteří nejsou rozhodnutí. Nabídka politických stran je díky špatnému volebnímu systému velmi, velmi omezená. Proto se jim vůbec nedivím. Ale přibývá jich a mohou ovlivnit mnohé.
Na jiném místě tohoto vydání přinášíme přehled toho, jak si stojí kandidáti z Jesenicka těsně před víkendovými volbami do polanecké sněmovny Parlamentu ČR. Vyplývá z toho jediné - šanci mají pouze dva z nich. Na devadesát procent usedne do poslaneckých lavic současný starosta města a předseda okresního výkonného výboru ČSSD Jiří Krátký. Asi jej není nutno příliš dlouze představovat. Vestarostenském křesle sedí už druhé volební období. V tom prvním nezaznamenal žádný velký skandál a lze říci, že byl přínosem pro město. Ve druhém volebním období si však významně pohoršil podle hesla bližší košile nežli kabát. Jeho společníkům z firmy Sever Jeseník, resp. jeho spolustraníkům z ČSSD a sympatizantům se podařilo nejprve zpochybnit smlouvu o pronájmu městských pozemků pod městskou tržnicí, nabídnout pozemky zcela nesmyslně k prodeji a posléze je i koupit, když konkurenční nabídka byla pro město výhodnější. Městské zastupitelstvo opilé sociálně demokratickým rohlíkem v tajné volbě prodalo nejlepší městské pozemky v centru města na výstavbu velkého obchodního domu. Na splátky. Pozemky nebyly ještě splaceny a už se hledal kupec. Na výstavbu obchoďáku se tak jaksi pozapomnělo. Stejně jako na facku ženě při diskusi, když starostovi došly argumenty. Nicméně Jiří Krátký má své jisté, i když na tiskové konferenci prohlásil, že preferenční hlasy mu zvolení překazí. Možný souběh funckí starosty a poslance bude řešit až po volbách. V této republice, v Olomouckém kraji zvlášť, je dostatek voličů, kteří požadují sociální jistoty za každou cenu, ať to stojí, co to stojí (ty druhé), že nemám obavu z propadu ČSSD a z nezvolení Jiřího Krátkého. On sám je pak při obstarávání peněz z rozpočtového celorepublikového balíku natolik schopný, že jeho zvolením Jeseník může ledasco získat.
Obraťme proto pozornost k dalšímu kandidátovi. Tomáš Hradil, republikový vůdce Brontosaurů, je uznávaný na poli práce s mládeží. V politice je však nezkušený a naivní už na té nejnižší, komunální úrovni. Je to však bezpochyby čestný a skromný člověk, který nemá žádné postranní úmysly, a jeho práce na zvelebování krajiny i mezilidských vztahů je pozoruhodná. Jeho umístění na druhém místě kandidátky Strany zelených dává naději, že by Jeseník a Jesenicko mohly dosáhnout historického úspěchu - dvě hlavy v poslanecké sněmovně. Tady je však potřeba trochu pomoci.
Jesenicko má něco kolem 25 tisíc voličů. Nemůže proto v poměrném volebním systému mnoho ovlivnit. ČSSD je jasná i bez Jesenicka a Zeleným, potažmo Tomáši Hradilovi, by to přece jen mohlo pomoci. Pokud by alespoň nerozhodnutí podpořili Stranu zelených a zakroužkovali jméno Tomáše Hradila, mohlo by se to podařit.