Není mým zvykem zveřejňovat své názory prostřednictvím médií, nicméně tato forma se mi momentálně jeví jako nejrychlejší a možná i nejúčinnější. Věřím, že ti, kteří šli s tématem zastavení prací na původním projektu Regionálního welness centra do komunálních voleb, si tento příspěvek se zájmem přečtou. Dobrý ekonom ví, že problémem každé veřejné investice je především ekonomická udržitelnost jejího provozu. Provozní náklady se spočítat dají, horší je to s odhadem provozních příjmů, a tedy odhadem poptávky. Původní projekt Regionálního wellness centra, které mělo být celé zastřešené z důvodu horského chladného podnebí a zhruba 30 až 40 koupacích dnů v roce, měl plánovánu vodní plochu 923 m2 a počítal s roční návštěvností v rozmezí 146 112 – 153 826 návštěvníků. Tento údaj vychází z marketingové analýzy zpracované uznávaným odborníkem v marketingu cestovního ruchu a dnešním prorektorem Vysoké školy podnikání Ing. Vladimírem Vavrečkou CSc.
Naproti tomu současný projekt Regionálního aquaparku s částečně zastřešenou vodní plochou 434,5 m2, který se zrodil především díky místostarostovi Ing. Liboru Halasovi, počítá ve své marketingové analýze s roční návštěvností zastřešeného objektu 205 492 návštěvníků. Tak veliký rozdíl v odhadu návštěvnosti i v zastřešené vodní ploše při srovnání obou objektů si určitě zaslouží větší pozornost, protože právě tyto ukazatele rozhodnou o provozních výsledcích budoucího provozovatele – Technických služeb Jeseník. Kdybychom vycházeli z roční návštěvnosti 150 000 návštěvníků, tak roční provozní ztráta současným vedením města prosazovaného aquaparku by činila zhruba 6 – 7 miliónů korun, přičemž při průměrně dvanáctihodinovém provozu by na 1 návštěvníka připadalo přibližně 13 m2 vodní plochy. U původního wellness centra by vzhledem k jeho plnému zastřešení byl hospodářský výsledek velmi pravděpodobně rovný nule nebo i kladný, podobně jako je tomu v plně zastřešeném wellness centru v Bruntále a na stále náročnějšího návštěvníka by připadalo úctyhodných 27 m2 vodní plochy.
Kdybychom vycházeli z roční návštěvnosti 205 000 návštěvníků, byl by u původně plánovaného a současným zastupitelstvem zamítnutého wellness centra roční hospodářský výsledek kladný ve výši zhruba 4 – 5 miliónů korun a na 1 návštěvníka by připadalo 20 m2 vodní plochy, kdežto u současného aquaparku by sice byla roční provozní ztráta „pouze“ přibližně 1 milion korun, ale 9 m2 vodní plochy připadajících na 1 návštěvníka by asi stěží stačilo na zážitek z pohybu, spíše naopak, což by mohlo vést ke špatným referencím, postupnému snížení návštěvnosti a dalším provozním ztrátám.