Abychom vám mohli poskytovat služby sociálních sítí, používáme na tomto webu soubory cookie. Soubory cookie slouží k osobnímu přizpůsobení obsahu, poskytování reklam na míru. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie.

Rytířský sál ve Vodní tvrzi žije

Akce a společenský život v Rytířském sále Vodní tvrze neustále potvrzuje správnost rozhodnutí vrátit jej zpět do aktivního života návštěvníkům muzea.

Knihu přípitkem vína pokřtili autorka knihy Michaela Neubauerová,  Norbert Buchta a ředitel VMJ Pavel Rušar.

Jeseník – Naposled byl k prospěchu využit 15. října. Uskutečnil se zde křest knihy „Čarodějnické procesy na Jesenicku“, autorky Michaely Neubauerové. Michaela Neubauerová v současnosti pracuje ve Státním okresním archivu v Jeseníku na pozici archivářky a historičky. Jejím životním zájmem je dění v 17. století, kdy probíhaly na jesenickém a zlatohorském panství čarodějnické procesy. Této problematice se věnovala již dříve, ještě když byla zaměstnána ve Vlastivědném muzeu Jesenicka.
Přítomné na křtu knihy přivítal Pavel Rušar, ředitel VMJ. Popřál autorce knihy k úspěchu vydání této knihy a také ji popřál mnoho dalších tvůrčích záměrů a jejich postupné plnění. Současně poděkoval za dobrou spolupráci SOKA v Jeseníku. Ke křtu knihy byl přizván Norbert Buchta, dále se křtu zúčastnila i sama autorka a Pavel Rušar.
Poté se již slova ujala autorka knihy Michaela Neubauerová. Představila vývoj jak se ke zpracování knihy dostala. V rozhodování ji pomohly tři dobré sudičky. Na prvém místě to byl Rudolf Zuber, na dalším pak Vítězslav Zeman a její tatínek Zdeněk Brachtl. Materiálů k danému tématu v našich muzeích a archivech je poskrovnu. Autorka musela vyvinout velké úsilí, až podstatnou část získala ve státních a arcidiecézních archivech ve Wroclavi. Strohé, často méně čitelné materiály musela autorka přetavit do čtivé formy knihy. Ta se zabývá hlavně 17. stoletím s členěním dle jednotlivých období „Případ Barbory Schmiedové“ (1622), „Válka, mor, upalování a pec na čarodějnice s několika případy“ (1639 – 1644), „Čarodějnický případ Voršily Schnientzelové, zvané Dlouhá krejčová“ (1651 – 1652), „Slavný případ čarodějnice Schmater Ursel, Zlaté Hory (1651 – 1652) a „Případy z let 1654 – 1697“. Svůj slovní výklad spojila s promítáním dobových dokumentů a fotografií. Cíl autorky, představit krutosti této doby v srozumitelně zpracované knize se autorce úspěšně podařil. Proto jen krátký úryvek z kapitoly Barbory Schmiedové z roku 1622: „Dne 18. srpna před soudní tribunál nejprve předstoupil kat a žalářník, kteří přednesli další zprávu o jejím zdravotním stavu. Vězničný konstatoval, že se stav Schmiedové od té doby nezměnil, stále provádí pološílené úkony, „prý jednou hodiny na hlavě stála, hned nato jiné nesmysly vyváděla, podivuhodná gesta činila, vlasy z hlavy si vytrhávala“. Ve dne v noci ve své cele křičela, že je nevinná, že všechno zapomněla a při tom by chtěla zemřít. Neustále silně naříkala a v noci se hrůzou potila. Sama chtěla předstoupit před soudce, aby si jim mohla na své utrpení stěžovat a ukázat své zohavené tělo, „neustále bědovala, ňadra a nohy, které tak zle vypadaly, aby obnažila“. Zoufalá Barbora už žádný další výslech podstoupit nechtěla, stejně jako žádné vysvětlování a konfrontace. Přála si jen milosrdně zemřít, aby strašným mukám unikla.“
Po skončení akce, jíž se zúčastnilo okolo třiceti posluchačů, si mohl každý knihu zakoupit a nechat si ji autorkou podepsat a při tom využít nabízené občerstvení.    

(JL)

Jak se vám líbil článek? Hodnocení: 3.0 Počet: 1 Nejlepší: 3 Nejhorší: 3

Diskuze

Vybrané video

Chaos v Kontře pokus

Anketa

ZŮSTAŇTE VE SPOJENÍ

POSLEDNÍ ČLÁNKY

POSLEDNÍ TWEETY

© 2024 Zakopcem.cz