Samozřejmě se není co divit. Elity našich národů za druhé světové války začali vyvražďovat němečtí národní socialisté, aby je v hlubokém míru (!) úspěšně nahradili komunisté. A rok 1989 sice oponou trhnul, nikoliv však vládou komunistů a estébáků. Pouze už si tak neříkají, protože to není šik. A tak nám „vládnou“ stále. Tedy přesněji řešeno se na úkor všech tvůrců hodnot neustále obohacují. Platí jedno zásadní - vše, co je v tomto státě dobré a ku prospěchu lidí, není výsledkem vládnutí „zástupců lidu“, ale jemu navzdory. A národ bez elit je odsouzený k zániku.
Proč se tedy vracím k 28. říjnu? Protože nyní hrozí obdobné, ne-li větší nebezpečí než v dobách nedávno minulých. Němci se v minulém století dvakrát pokusili zničit evropskou kulturu rozpoutáním dvou světových válek. A jak se zdá, apetit je nepřešel ani v tomto století. Německo a ještě kdosi neznámý organizuje neuvěřitelnou imigrantskou vlnu kulturně neslučitelných vyznavačů Koránu, kteří se netají touhou evropskou kulturu zničit, podmanit si ji a vyhladit všechny ďaury (nevěřící), kteří je nebudou chtít zadarmo živit. Dobroserové a sluníčkáři všech ras a vyznání k tomu tleskají a jásají nad multikulti v praxi. Hranice států jsou podle nich stejně jen čáry na mapě. Za tyto čáry ovšem bojovali a trpěli naši předkové od dob Přemyslovců až po konec 2. světové války. Ty čáry jsou vyvedeny jejich krví! Je naší povinností je v úctě respektovat. A každý, kdo tak nečiní, je vlastizrádce a zločinec.
Pokud nás ani tato likvidační muslimská invaze nevytrhne z letargie bezbřehého konzumu a čecháčkovství, nechť je svátek 28. října vymazán z kalendáře. I když, oni to rádi udělají i bez našeho přičinění.