Vznik pětikoalice, kterou iniciovala jesenická ODS, měla přinést tolik potřebnou změnu ve způsobu vládnutí ve městě. V samosprávě jsem již třetí volební období a troufám si říci, že mám zkušenosti, které noví zastupitelé teprve budou muset získat. Vím, že volební či politické strany nejsou o programech, ale o lidech, které je mají realizovat. Sebelepší program nemohou realizovat neslušní lidé a naopak. Slušní lidé nemohou pracovat na zhovadilostech. Proto považuji personální otázku nejužšího vedení města u tzv.uvolněných funkcionářů za velmi důležitou. To by měli být lidé minimálně profesně zdatní a pracovití, protože každý kompromis na těchto postech se městu vždy tvrdě vymstil. Z poslední doby mohu jmenovat místostarostu Jana Chytila, jehož nesporná pracovitost zdaleka nevyvažovala jeho řekněme potřebné manažerské schopnosti. Či třeba místostarostka Jaroslava Javoříková, které chyběla i ona pracovitost. O Jiřím Krátkém snad jen tolik, že morální kredit starosty by neměl být jen prázdným pojmem a vládnutí v demokratickém duchu nemůže být degradováno na silové vynucování zájmů, obecních či soukromých. To vše je a byl produkt politicky motivovaného obsazování nejvyšších funkcí ve městě.
S nástupem nové koalice jsem se domníval, že zvítězí alespoň jednou zdravý rozum a do funkcí se dostanou lidé, kteří tomuto městu mají co dát, profesně i morálně. Vladimír Cupal, bývalý člen KSČ a poslední místopředseda Městského národního výboru, jako bývalý ředitel pobočky VZP managerské schopnosti jistě má a jeho zkušenosti lze v optimálním případě a s řadou výhrad využít i pro rozvoj našeho města. Nedomnívám se však, že na postu dalšího uvolněného místostarosty by měl sedět další dlouholetý člen KSČ. Člověk, jehož manažerská selhání jsou všeobecně známá a jehož jedinou motivací je získání nové, zatím nepoznané funkce. Radnice, která sama sebe nazývá pravostředou, má dva ze tří členů nejužšího vedení bývalé členy KSČ, přičemž jeden z nich je profesně natolik vzdálen samosprávě, že už to snad ani více nejde. Radnice tak vysílá signál, že v Jeseníku se ani 17 let po listopadu 1989 bez komunistů neobejdeme. A naopak, že odborníků a lidí s morálním kreditem stále není potřeba.
Za těchto okolností jsem se rozhodl, že do koalice, která je od samého počátku založena na základě neuvážených a dle mého soudu zbytečných kompromisů, nevstoupím. I když volební strana, za kterou jsem kandidoval, členkou této oficiální koalice je. Nedomnívám se, že uvedené kompromisy nám dávají záruky pro dlouhodobé a tolik potřebné změny ve správě věcí veřejných. Navíc považuji za velmi skličující, když nováčci v samosprávě v Jeseníku hrají od počátku podle not, které nemají nic společného s očekávaným čerstvým “zeleným” větrem. Považoval jsem za nutné vysvětlit své rozhodnutí všem, kteří mně dali svůj hlas a kteří o ně stojí s tím, že jsem se neucházel o žádnou funkci. Zklamaný jsem tak jen a pouze z výsledku koaličních jednání.
2.11.2006