Úryvek písničky z pohádkového filmu „Císařův pekař a pekařův císař“ je i v dnešní době zatraceně pravdivý. Jen se však nějak ztrácí její další část „a všichni dohromady udělají moc“.
Bělá pod Pradědem – O profesionálních umělcích v různých oborech umění se toho víc až někdy moc. Méně však jsou známi lidé, kteří se umění věnují jen ze své záliby a je jim skutečně jen koníčkem. Jen se musí najít. Obvykle jsou skromní, nenápadní a s tím co umí, se moc na veřejnosti nechválí.
Jedním z nich je například Jan Bajza z Bělé pod Pradědem. Od dětství chtěl být lesníkem. Život mu však cestu k dosažení snů připravil velmi klikatou.
JT Jak klikatá to byla cesta?
Narodil jsem se v roce 1948 v Domašově, v chaloupce kde dnes žiji. Ač jsem chtěl od malého kluka být hajným a velmi rád jsem kreslil, vyučil jsem se elektrikářem. Na vojnu jsem se dostal na Slovensko do Martina a tam jsem zůstal i po vojně. Dnes tomu říkám „když je hlava blbá, trpí celé tělo“. Oženil jsem se a přihlásil se na Uměleckou průmyslovou školu do Bratislavy. Přijat jsem nebyl a tak jsem dálkově přes Gymnázium vystudoval opět Střední průmyslovou školu, obor elektrikář. A zase jsem nastoupil u elektrorozvodných závodů v Žilině. Mezitím mi nevyšlo ani zaměstnání v divadle, kde jsem chtěl dělat rekvizitáře. Po smrtelném pracovním úrazu kamaráda jsem se rozhodl navždy s elektrikou skončit a nastoupil jsem u Lesního závodu Mošovce v Gaděrské dolině jako traktorista. Zde jsem také začal dálkově studovat lesnickou školu v Liptovském Hrádku. Po smrti manželky jsem se i s dvěma dětmi vrátil zpět do rodného kraje, domů do Domašova. Přes různé dělnické profese u Lesního závodu Jeseník jsem nakonec nastoupil jako revírník u Lesní správy Jeseník a splnil si tak celoživotní sen.
JT Máš nějaké umělecké záliby?
Od dětství velmi rád kreslím, později jsem začal fotografovat, nejvíce přírodu, les a koně při práci. Později jsem začal upravovat samorosty a pak jsem se dal i do vyřezávání ve dřevě a paroží. Tyto dva materiály jsou mnou nejvíce využívané. Z nich dělám lustry, různé ozdobné předměty a drobné šperky. Do dřeva opět nejraději vyřezávám reliéfy s motivy z přírody a zvěř.
JT A plány do budoucna?
Teď bych se chtěl hlavně uzdravit, protože mě přepadly nějaké zdravotní neduhy. A pak si chci v klidu užívat důchod, svou přítelkyni, své vnuky a vnučky a při tom dělat pěkné věci nejen pro radost sobě, ale hlavně svým blízkým, kamarádům a přátelům.
JT Ať už tato cesta je přímá a radostná bez jakýchkoliv klikatin.
(JL)
Diskuze