Můžeme se tomu divit? Těžko. Jesenicko je geograficky od zbytku odděleno hradbou hor, ekonomicky bylo v historii svázáno se severními sousedy a hlavně, je nás tu pár. Těch pár voličů nikomu z centra nestojí za to, aby se angažoval. A pokud už se náhodou do centra dostane nějaký náš “zástupce”, má úplně jiné starosti, než pomáhat kraji, odkud se ke korytu dostal. Vzpomínejte, minimálně jednoho “neviditelného” poslance určitě znáte...
Podle optimistů by mohl tento stav změnit nově zřízený Národní park Jeseníky. Začne se o nás mluvit, objeví se práce pro x úředníků i strážců, přijedou noví bohatí návštěvníci a přijdou i státní peníze z centra. Tedy pokud nějaké peníze ve státní pokladně (z)budou.
Naproti tomu pesimisté v tom vidí jen další byrokratický úřad, který sice zaměstná pár úředníků, ale výsledek bude stejný jako při zcela zbytečném vytvoření okresu Jeseník. Peníze se prožraly na mzdách bobtnajících úředníků a kde nic, tu nic. Navíc přibude buzerace občanů zvyklých na volnou přírodu. A přiznejme si, že je to poslední, co na nezaměstnaném Jesenicku ještě někoho drží.
Pokud srovnám třebas odpískané wellness centrum s NP Jeseníky, je to špatné. Wellness mělo být naší snahou dostat se z izolace, zapomnění a ekonomického marasmu. Samozřejmě s určitou mírou rizika. Jak dopadla, víme. Naproti tomu se jiní z nás upínají k eráru, který to zřízením nového úřadu všechno vyřeší. Bez rizika, bez námahy, bez nepříjemné osobní zodpovědnosti. A když se to nepodaří, opět za to budou moci ti v centru. Tak si tedy opět počkáme. To nám jde, protože minimálně 20 let už nic jiného neděláme.
Ovšem jako pesimista musím ještě dodat - když na nás erár kašlal až doposud, proč by to měl zrovna nyní, v době prázdné státní kasy a všeobecného úpadku, měnit?