Těžba zlata? Spíš jen jako atrakce
Nedávná návštěva prezidenta Miloše Zemana v našem kraji znovu rozvířila debaty kolem obnovení těžby zlata. Není tajemstvím, že zlatohorské kopce stále ještě ukrývají tuny tohoto vzácného kovu. Podle geologa je ale doba zlaté horečky nenávratně pryč.
Zlaté Hory – Cena zlata na světových trzích roste. Obnovení jeho dobývání ve Zlatých Horách by navíc dalo práci stovkám lidí. To jsou pro prezidenta pádné důvody k tomu, aby těžbu drahého kovu podpořil.
Stejný názor sdílí i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Jeho resort již pro vládu zpracoval novou surovinovou politiku, která počítá s obnovou těžby zlata za předpokladu, že se vyplatí. Jde o průlomový krok. Dosavadní vlády byly striktně proti dobývání zlata. „Když se ve Zlatých Horách doly v roce 1993 zavíraly, stála unce zlata zhruba 270 dolarů, nyní stojí 1300 dolarů. To je argument, který minimálně stojí za úvahu,“ prohlásil Mládek při své návštěvě Zlatých Hor. „Nejspíše je v zemi něco kolem sedmi tun zlata, odhady mluví o rozmezí mezi třemi až devíti tunami a je potřeba to zpřesnit a taky zjistit náklady," dodal ministr.
Jako značně nadnesené vidí Mládkem prezentované zásoby uznávaný geolog a zapálený zlatokop Josef Večeřa. Podzemí Zlatých Hor podle něj vydalo 2,5 tuny zlata. Jako reálné vidí Večeřa získání další jedné a půl tuny zlata. Efekt je podle něj třeba ponížit o náklady spojené s průzkumem a vybudováním celého nového závodu na místě zchátralých dolů. „Jako reálné proto vidím spíše spojení minimální těžby s turistickým ruchem. Kdyby se obnovil Haklberg a Mír. Udělal se zde turistický okruh a těžba by byla jen atrakcí, v tom bych viděl větší smysl,“ uvedl Večeřa.
Obnovení těžby zlata, jejíž historie sahá ve Zlatých Horách až do 13. století, vidí Večeřa po zkušenostech z minulých let značně skepticky. „Zlato se dostalo do sféry privilegovaných kovů, které se u nás v republice nesmí těžit. Navíc někdo šikovně Zlaté Hory jako ložisko zrušil, jako by zde zlato nikdy nebylo. Před zahájením těžby by se tedy musel provést průzkum, který by prokázal, že se zlato v podzemí skutečně nalézá. Teprve pak by následovaly další kroky,“ osvětlil situaci Večeřa.
O svolení k průzkumu ložisek se od roku 1997 opakovaně neúspěšně pokoušela společnost Altenberg. Tehdejší ministr životního prostředí Petr Jan Kalaš žádost zamítl na základě protestů občanského sdružení Přátelé Jeseníků – Sojka, kteří nesmyslně varovali před nebezpečím použití kyanidu. Ten se ale k úpravě rudy dávno nepoužívá. Na legislativu narazili i další zájemci. Nyní je situace dál. Ministr Mládek by chtěl těžbu svěřit státnímu podniku Diamo, jehož ředitele už pověřil zpracováním studie proveditelnosti.