Ivan Dost nebyl jesenický rodák. Na Jesenicko se přistěhoval z Krkonoš, z města Vrchlabí. Celý svůj veřejný život však zasvětil Jesenicku a své obci Mikulovice. Nebyl jen výrazný regionální politik, ale také skvělý člověk – kamarád, manžel, otec a zanícený organizátor společenského a kulturního dění nejen v Mikulovicích, ale na celém Jesenicku.
Ivan byl člověk, který vždy zaujal a kterého mělo rádo desítky a zřejmě i stovky lidí. Obec Mikulovice, kde více jak dvacet let starostoval, se stala pojmem díky svému rozmachu nejen na Jesenicku, ale v celém kraji. Svému dynamickému rozvoji byli mikulovičtí občané vděčni zejména Ivanovi, který vděk občanů s železnou pravidelností pociťoval u komunálních voleb, ve kterých vždy vítězil.
Ivan vynikal svou neuvěřitelnou pracovitostí, vytrvalostí, ale také svým šarmem, skromností, nadhledem a zejména neustále dobrou náladou. Tu šířil všude tam, kam přišel. Lidé stáli o jeho přítomnost, chtěli vědět co si myslí a milovali jeho jemně ironický humor. Ivan Dost nikdy nikoho nepodvedl, k potížím se stavěl čelem a uměl být i velmi neústupný, pokud byl přesvědčen o své pravdě.
Za svých více jak dvacet let ve funkci starosty se potkal s mnohými problémy, který Jesenicko neustále trápí. Ať už je to dopravní dostupnost, nezaměstnanost, velkou pozornost věnoval problematice zdravotnictví a příhraniční spolupráci. Jako vynikající organizátor a neúnavný „sháněč peněz“ se vyznamenal při povodních v roce 1997 a zejména při odstraňování jejich následků.
Ivan Dost byl také proslulý tím, že si na sebe nakládal úkoly, na které už ostatní neměli sílu. Pro dosažení cíle byl ochoten obětovat mnoho, bohužel však jeho nemoc, která byla krátká, o to však zákeřnější, nad ním zvítězila.
Ivan nám všem bude moc chybět. V každém z nás zanechal kousek své dobré nálady, svého pozitivizmu, svého humoru. Proto ho budeme nosit v našich myslích a v našich srdcích.
Ivane, čest Tvojí památce.