Řekl bych, že člověk nemusí být zrovna jasnozřivý, aby pochopil, že na řadě je velká koalice. Nebo alespoň vláda pravice za tichého souhlasu demokratické levice. Asi to nebude něco jako opoziční smlouva v opačném gardu. Ale o korýtka určitě půjde také.
Příčin patu je jistě mnoho a referují o nich hlavy daleko povolanější. Nikde jsem však ještě nezaznamenal, že se na současnou plichtu zadělalo už v roce 1998. Právě tenkrát vznikla ona opoziční smlouva a toleranční patent. Ne však proto, aby posunula tuto zemi někam dále, ale aby udrželateplá místečka a plná korýtka poraženým, tenkrát ODS. Její představitelé, kteří v prakticky nezměněné podobě sahají po moci i dnes, si tenkrát hráli na první ligu, která za odpustky milostivě pustí ke korytům i ligu druhou a třetí, rozuměj US a ČSSD. A potom se to jaksi vymklo z rukou a odstavit rozjeté sociální demokraty se ukázalo jako velmi, velmi těžké. Státní dluh narostl do obrovských rozměrů a podnikání začalo zanikat na úbytě. Výměnou za prezidentské křeslo pro svého předsedu si pak občanští demokraté zadali i s komunisty, a všichni svorně mají máslo na hlavě a nemají si co vyčítat. Kdo mně vysvětlí, proč vřadách ODS je tak málo nových, důvěryhodných tváří? Že by došly, nebo pro ně není místo v centru?
V sobotu mě ohromilo, s jakou lehkostí vzal předseda ČSSD Jiří Paroubek pod křídla demokratické levice komunisty, tedy ultralevici. Troufám si říci, že rozdíly mezi těmito stranami se tak více méně začínají stírat. Proč to? Pro mamon a opojení mocí. Ani jeden z premiérovy klaky, všechno mladí sociální demokraté, nepřerušil jeho projev, neřekl “Brzdi, takhle to není”. Naopak, přikyvovali a přitrouble se usmívali. Strana jednoho vůdce a bezpáteřnost jim evidentně vyhovuje. Znám osobně řadu sociálních demokratů, kteří jsou slušní lidé, ale toto byla silná káva. Usnesení Bohumínského sjezdu o nespolupráci s komunisty ještě nestačili zrušit, a už je ruka v rukávě. Pokud je toto nová sociálně “demokratická” politika, příští volby nebudou o prosperitě společnosti, ale o svobodě. Pokud ještě nějaké vůbec budou
A propos, prosperita. Jsem žádostiv, jak dopadnou volby na Slovensku. Pakliže populista a sociální demokrat Fico nevyhraje drtivým způsobem, dočkáme se za pár let stěhování za prací na Slovensko. Naše reformy jsou totiž zabetonované minimálně do příštích voleb, protože úlitba všem zájmům není živná půda pro reformy. Pokud Fico vyhraje, nevidím důvod, proč bychom své země zase nemohli spojit do jednoho celku. Stejně mizerného jako byl před rokem 1989.