Dotaz samozřejmě chápu jako řečnickou otázku a pojištění budeme platit ber kde ber. Nějaká forma občanské neposlušnosti však časem určitě přijde na pořad dne, protože stěhování do vnitrozemí není tak snadné. Minulý týden proběhla tiskem jiná zpráva. Komise, která vyšetřuje hospodaření VZP a hledá původ dluhů ve zdravotnictví, objevila Ameriku a zjistila, že nemocnice jsou financovány neprůhledně, málo efektivně a nespravedlivě. Cituji ze zprávy: “Například 600 tisíc obyvatel Zlínského kraje dostalo předloni od VZP na nemocnice 1,7 miliardy korun. Bylo to méně, než jednotlivě obdržela každá ze čtyř největších českých nemocnic.”Obecně se musí cítit nespokojeni všichni, kdo nežijí v Praze. Šest velkých pražských nemocnic utratí čtvrtinu všech peněz na ústavní péči. Předseda této komise Jozef Kubinyi prohlásil: “”O rozdělování peněz rozhodovaly známosti a zájmy lobbystů. Legislativa je přitom tak nepřesná, že není možné říct, jestli za to může víc pojišťovna, anebo ministerstvo zdravotnictví." Suma sumárum, košile je bližší než kabát. V Praze je každému úplně jedno, zda tady nějaká nemocnice, státní či soukromá, bude. Hlavně, že je dobře tam.
Už více než deset let je nemocnice v Jeseníku soukromá a náš krásný malý okres je raritou - není v něm státní nemocnice. V systému tak, jak je nastaven, nemůže malá a ještě privátnínemocnice nabízet něco více než druhořadé služby za stejné peníze jako ve vnitrozemí. Nikomu to ale, zdá se, už dlouho nevadí. V lednu jsem nabídl vedení nemocnice, aby informovalo občany a své potenciální přispívatele právě o problému tzv. neziskových nemocnic. Dozvěděl jsem se, že na to mají jiné prostředky. A nic. A tu máš, čerte, kropáč! Zákon o neziskových nemocnicích prošel bez toho, aby o něm veřejnost věděla více než z novinových článků, bez odporné i laické diskuze. Z toho usuzuji, že nejenom namyšlený pražský pupek, ale ani místní lékařské veličinynepovažují problém nemocnice za dostatečně veliký, aby stálo za to jej s pacošama probírat.
Nechtěl bych, aby to vyznělo jako odpověď na dotaz pana Dostála. Od toho jsou přece jiní. Myslím si, že je právě vhodná chvíle ptát se právě těch, kteří za to mohou. V první řadě poslanců a stranických sekretariátů ČSSD a KSČM. Ne, že by se něco vyřešilo, ale neškodí připomenout všem těm slibotechnám i jejich voličům, že naše problémy nejsou ani tak o stavbě drahého tunelu, ale o řádné správě běžných věcí. Věcí, na které všichni ekonomicky aktivní občané Jesenicka díky nízkým mzdám přispívají krvavými penězi.