Abychom vám mohli poskytovat služby sociálních sítí, používáme na tomto webu soubory cookie. Soubory cookie slouží k osobnímu přizpůsobení obsahu, poskytování reklam na míru. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie.

Vzpomínka na velkou válku

Na počátku minulého století si v Mikulovicích hrůzy války už pamatovali jen kmeti, kteří bojovali v Itálii ještě za maršála Radeckého. Dvě generace mužů, které vyrostly v míru, si tak vcelku logicky neuměly vůbec představit, jaké hrůzy je mohou čekat, když císař František Josef I. zveřejnil 28. července 1914 svůj památný manifest “Mým národům”. Vždyť z tažení do Srbska měli být zpět u svých rodin do konce léta. Ale řetěz spojeneckých smluv mezi velmocemi spustil válečnou lavinu a celosvětový konflikt se nečekaně rozhořel. Ještě než dozrály švestky¨, tak začali pošťáci přinášet do Mikulovic první černě orámované dopisy. Chlapi z Mikulovic a nedalekých Kolnovic narukovali totiž k jednotkám generála Dankla,
Vzpomínka na velkou válku
Na počátku minulého století si v Mikulovicích hrůzy války už pamatovali jen kmeti, kteří bojovali v Itálii ještě za maršála Radeckého. Dvě generace mužů, které vyrostly v míru, si tak vcelku logicky neuměly vůbec představit, jaké hrůzy je mohou čekat, když císař František Josef I. zveřejnil 28. července 1914 svůj památný manifest “Mým národům”. Vždyť z tažení do Srbska měli být zpět u svých rodin do konce léta. Ale řetěz spojeneckých smluv mezi velmocemi spustil válečnou lavinu a celosvětový konflikt se nečekaně rozhořel. Ještě než dozrály švestky¨, tak začali pošťáci přinášet do Mikulovic první černě orámované dopisy. Chlapi z Mikulovic a nedalekých Kolnovic narukovali totiž k jednotkám generála Dankla, které se 22. - 25. srpna 1914 střetly s ruskou armádou u Krasniku v první velké bitvě na východní frontě. Rakousko-uherské armádě, která potřebovala odčinit ostudnou porážku od Srbska na Drině, se sice podařilo v této třídenní bitvě zvítězit a proniknout na území nepřítele, ale krvavě za to zaplatila.
Bitva se stala osudnou i tehdy třiadvacetiletému Adolfu Fieberovi z Mikulovic, který zde byl těžce raněn a na následky zranění pak 29. srpna 1914 skonal v polním lazaretu. Ještě než se tak stalo, stihl v předtuše blížící se smrti napsat rodičům dopis. Ti pak památku svého milovaného syna vztyčili v roce 1922 mramorový pomník a část z jeho posledního listu na něj nechali vytesat. Pomník nacházející se nad mikulovickou pilou byl letos z prostředků obce restaurován a na den přesně 101 let od úmrtí Adolfa Fiebera se u něho sešli členové občanského sdružení Maria Quelle Mikulovice. “Chtěli bychom poděkovat vedení obce za podporu při záchraně památek vypovídajících o osudech bývalých obyvatel Mikulovic,” říká Pavel Macháček, který se spolu s dalšími členy sdružení v sobotu podílel na úpravě okolí pomníku, aby zde mohla být instalována informační tabule připomínající nejen tragický osud Adolfa Fiebera, ale i minulost nedaleké pily a kamenického závodu Liemert.

Na snímku Martina Brožková a Marta Ostrá při vyřezávání náletových dřevin u pomníku Adolfa Fiebera.
Jak se vám líbil článek? Hodnocení: 5.0 Počet: 1 Nejlepší: 5 Nejhorší: 5

Diskuze

Vybrané video

Chaos v Kontře pokus

Anketa

ZŮSTAŇTE VE SPOJENÍ

POSLEDNÍ ČLÁNKY

POSLEDNÍ TWEETY

© 2021 Zakopcem.cz