Neumím si však vysvětlit, proč během dvou týdnů si spolumajitelé nemocnice snížili cenu své cti z milionů na desítky tisíc. Buďto už nepotřebují tolik peněz pro své zaměstnance, kterým veřejně slíbili vysouzené peníze, nebo jim zvedli platy. Anebo zpevňuje měna. Ale vážně. Ve Speciálu Jesenického týdeníku je rozhovor s tím, kdo to všechno začal, tedy s tím, kdo se nebál napsat svůj názor podložený vlastní zkušeností. A o to zde je.
Třeba v záležitosti kolem jesenického gymnázia, kde sice čtenáři reagují na podvodné metody kolem lístků na letošní stužkovací ples, ale obávají se zveřejnit své jméno. Samozřejmě nejde o anonymy, jak lze v některých diskusích zaznamenat. Redakce jejich jména zná. Zveřejněním jména by však jejich postoje dostaly daleko větší váhu. A mimochodem, naše republika je v takovém marastu právě proto, že se lidé nepochopitelně bojí. Doba se změnila, navíc tu máme vyšší moc v podobě Evropské unie, kde jsou na jakékoliv zastrašovací metody zvláště citliví. Je to jen o výdrži a pevném postoji.
Ale zpět k nemocnici. Zaznamenal jsem názor, že se jedná o spor mezi mnou a jesenickou nemocnici. To je samozřejmě nesmysl. Pokud by takový spor existoval a nemocnice poškodila mě nebo někoho z mých blízkých, vyřídili bychom si to úplně jinak. Onen “spor” je pouze novinářská práce. Na straně 3 můžete posoudit, jak nám to jde. Trumfem jesenické nemocnice v boji proti svým bývalým pacientům i nezávislému tisku bylo rozeslání tiskové zprávy o umístění v žebříčku nemocnice ČR. Dokonce to zakomponovala i do práva na odpověď jako důkaz skvělé práce nemocnice. Přitom stačil jediný telefonát a návštěva webových stránek neziskové organizace, která se žebříček nemocnic teprve čtvrtý rok snaží dát dohromady. Ve světle takto získaných informací lze konstatovat, že marketing v jesenické nemocnici má vzestupnou tendenci. Ale co zajímá pacienty především? Papír, který snese všechno, nebo jejich zdraví?
Situace kolem jesenické nemocnice má minimálně ještě jeden rozměr. Řediteluje jí (a možná i spoluvlastní) šéf místní ODS. Ta už ovšem s občanskou a demokratickou stranou nemá mnoho společného a na spadnutí je řízení o odejmutí licence, česky řečeno o zrušení shora. Jesenická ODS totiž úspěšně vytváří dojem, že se jedná spíše o sektu. Ti slušnější členové, kteří se na “politické” praktiky Jana Jedličky už nedokáží dívat a ani jim zabránit, místní sdružení opouštějí. Zastupitel, ředitel nemocnice i stranický šéf Jedlička tak ulehčuje svým chováním rozhodování voličům před nadcházejícími komunálními volbami.
To vše dohromady dává tušit, že nyní všichni běžíme běh na dlouhou trať. Co nás čeká na jeho konci, záleží jen na nás. A pokud se Jesenický týdeník díky svým čtenářům ekonomicky udrží i příští rok, bude vás o výsledku určitě informovat.