ZLATOHORSKÁ HUDEBNÍ SKUPINA - D’ REIBLS
V roce 1965 byla pár nadšenci založena první big - beatová skupina ve Zlatých Horách.
Big-beatová skupina D’ REIBLS (Rebelové), byla v letech 1965 - 66 ve Zlatých Horách a okolí nejpopulárnější skupinou, zaměřenou na tento žánr.
Naše vystoupení bylo něčím novým. Cením si to. Ve městě působilo pár dobrých kapel. Hrála se jen živá hudba, takže přímý kontakt s muzikanty lidi přitahoval. Poprvé jsme vystoupili v srpnu, na oblíbených “Čajích o páté”, v roce1965. Hotel Dělnický dům byl zaplněn do posledního místa. Venku stály hloučky lidí a čekaly, zda se během vystoupení něco uvolní, aby mohly dovnitř.
V začátcích se používaly kytary Gipson se snímači pro přenos zvuku přes zesilovač do reproduktorů. Postupně byly vyměněny za elektrofonické kytary Jolana. Jeden čas jsem hrál na ručně vyrobenou kytaru futuristického tvaru. Byla to dřevěná placka, černě lakovaná, vyzdobená zlatou perletí. Sada bubnů Amati zářila a Zbyněk Jordánek ji ovládal bravurně. Postupně jsme si pořídili pořádnou zesilovací aparaturu, mikrofony a reproduktory. Kvalitní mikrofon jsme si zapůjčili od J. Klímy, který v jiné kapele skončil. Byl to uhlíkový mikrofon holandské výroby. Samotné obdélníkové tělo bylo uchyceno v rozích na spirálách a jeho výkon byl na tu dobu velmi dobrý. V kapele se postupně vystřídali: Jiří Fedák - kytara zpěv, Zbyněk Jordánek - bicí, Bohumil Drulák - kytara zpěv, Honza Hořelica - kytara zpěv, Josef Bayer - basa, Marie Švandrlíková - zpěv, Josef Šmoldas - kytara zpěv, Honza Druhan - klavír a Karel Bartoň -saxofon. Hráli jsme pravidelně v hotelích Slezská beseda, Praděd a Dělnický dům.
Zkoušelo se na různých místech. V prostorách JKS (Jednotné kulturní středisko), bylo v horním patře propojeno do jeviště hotelu Slezská beseda. Sloužilo jako šatna pro herce. Také v hotelu Praděd, přímo ve výčepu. Zde jsme pořídili své první demo nahrávky na výstřelek tehdejší doby - magnetofon TESLA DUO. Vstupné nebylo, neboť jsme neměli potřebné přehrávky a málokdo z nás v té době znal noty. Stačilo, aby někdo vzal talíř a obešel sál. Když se vrátil, byl plný peněz. Ty jsme mezi sebou po vystoupení dělili stejným dílem. Musím říci, že v sedmnácti letech to byly velké peníze. Kapelám, které přehrávky měly, se to nelíbilo, Vstupné dobrovolné, ale procházelo to.
Občas jsme vystupovali i mimo město. Třeba v Lipové-lázních. Nezapomenutelný byl koncert na zlatohorském lesním koupališti u dětské léčebny. Pódium plavalo na vodě a tanečníci odcházeli domů mokří. Činnost big-bít ukončil nástupem vojenské základní služby většiny členů.
Josef Šmoldas
Diskuze